Rallyová skupina B, jež se vyznačuje poměrně benevolentními technickými specifikacemi, byla pravděpodobně nejinovativnější platformou motoristického sportu. Jednotlivé týmy se vzájemně překonávaly v tom, kdo nejvíce urychlí vývojové práce. Už během sezóny 1981, první, které se značka Audi zúčastnila, začínalo quattro naznačovat své vysoké ambice. Fin Hannu Mikkola vyhrál dvě soutěže a v hodnocení jezdců se dostal až na třetí místo, a to navzdory problémům, které zpočátku jeho vůz provázely. V San Remu se Francouzka Michéle Moutonová na Audi quattro stala vůbec první ženou, která kdy vyhrála soutěž světového šampionátu.
V roce 1982 prokázal ingolstadtský tým pravdivost firemního sloganu Audi „Náskok díky technice“: Mikkola, Moutonová a jejich švédský kolega Blomqvist získali sedm vítězství z jedenácti podniků mistrovství světa a vybojovali pro Audi mistrovský titul a Michéle Moutonová se v šampionátu umístila na celkovém druhém místě. V roce 1984 přišel „double“: Stig Blomqvist získal bez větších problémů titul mezi jezdci, když vyhrál pět soutěží. Sezóna začala senzačním výkonem v Monte Carlu, kde vyhrál Walter Röhrl, nováček v týmu, a i další dvě místa obsadili jeho kolegové na vozech Audi quattro.
Během sezóny 1984 se dosud bezkonkurenční Audi quattro začínalo stále více potýkat s novou a silnou konkurencí. Nepříjemný byl např. Peugeot 205 T 16, první čistě soutěžní vůz s motorem uprostřed. Pokušení konstruktérů Audi jít podobnou cestou bylo veliké, vznikl dokonce nadějný prototyp, ale tato cesta byla nakonec zamítnuta, protože převládl názor, že soutěžní speciály by neměly být tolik odlišné od sériově vyráběných a prodávaných vozů.
Na konci roku 1984 debutovalo Audi quattro Sport s vpředu uloženým motorem o výkonu 331 kW/450 k. Rozvor se dramaticky zkrátil o celých 32 cm, takže vůz byl agilnější a lehčí.
Modelu Audi quattro Sport však nebyl dopřán velký úspěch, a to ani v jeho evoluční vývojové fázi S1. Přesto se jeho technické prvky nesmazatelně zapsaly do historie automobilových soutěží. Oficiálně uváděný výkon pětiválcového motoru s hliníkovou hlavou činil 350 kW/467 k, ale se systémem recirkulace vzduchu, díky kterému turbodmychadlo pracovalo mimořádně efektivně i při vysokých otáčkách motoru, přesahoval reálný výkon pohonné jednotky hranici 500 k při 8000 min-1. Celkem 1090 kilogramů vážící Audi quattro Sport S1 dokázalo zrychlit z 0 na 100 km/h za 3,1 sekundy! Některé vozy byly dokonce vybaveny posilovým řazením, které bylo jakýmsi předchůdcem dnešní technologie DSG. Vůz měl prostorový trubkový rám a karosářské panely z plastu. V zájmu lepšího rozdělení hmotnosti na nápravy byly chladič, ventilátor a alternátor vykázány do zadní části vozu. Ohromné přítlačné křídlo a spojlery měly za úkol zvýšit aerodynamický přítlak ve vysokých rychlostech, brzdy dostaly pro jistotu vodní chlazení.
Na jaře 1986 přišel konec vozů skupiny B – po několika vážných nehodách se federace FISA rozhodla změnit pravidla a povolit účast pouze vozidlům blížícím se svojí specifikací vozům skupiny A.
Přesto Audi quattro Sport S1 oslavilo ještě jeden velký triumf: V roce 1987 se Walter Röhrl s tímto vozem o výkonu 441 kW/600 k stal vítězem závodu do vrchu Pikes Peak v Coloradu (USA). Na cestě k vítězství musel Walter Röhrl překonat převýšení 4301 metrů a projet 156 záludných zatáček.
Na Röhrlovo vítězství na Pikes Peaku v následujících dvou letech navázali Michéle Moutonová a Bobby Unser, díky jimž se značce Audi povedl v tomto úžasném závodě do vrchu (přezdívaném „Cesta do oblak“) hattrick. Nejlepší čas 10 minut a 47,85 sekundy zůstal poté na dlouhou dobu nepřekonán.
Zítra v pátek – 22. dubna 2005: Quattro na okruzích.
KLÍČOVÉ CENTRUM
VÁŠ KLÍČOVÝ PARTNER
Kompletní klíčařský sortiment včetně výroby autoklíčů
Nabízíme komplexní služby v oblasti prodejní a servisní péče SEAT.
SEAT – španělský temperament s německou technologií