Volkswagen vyvíjí inovativní technologie, zvyšující aktivní bezpečnost

Budoucnost automobilového vývoje směřuje jednoznačně k posílení bezpečnostních technologií. Dříve nebo později tyto systémy zásadně změní pohled na aktivní i pasivní bezpečnost automobilů. První příklady již existují – malou bezpečnostní revolucí se nedávno staly elektronické stabilizační systémy (ESP). „Podrobné výzkumy, které jsme uskutečnili, ukázaly, že systém ESP dokáže snížit riziko ztráty kontroly nad řízením vozu až o 80 procent,“ říká Matthias Rabe, šéf vývojové skupiny automobilky Volkswagen. „A právě tento argument hraje největší roli při prosazování vývoje dalších bezpečnostních technologií.“

Specialisté koncernu Volkswagen v současné době intenzivně pracují na celé řadě projektů, které si kladou za cíl zvýšení aktivní bezpečnosti cestování. I když obecně nebývá zvykem zveřejňovat informace o připravovaných novinkách, Volkswagen v několika případech pootevřel dveře jinak přísně střežených vývojových pracovišť a laboratoří.

Toto zařízení, technicky vycházející z už hojně rozšířených brzdových asistenčních systémů, přidává navíc řídicí radarový systém, jenž je už v současné době používaný v modelech Phaeton v zařízení pro automatické udržování bezpečného odstupu mezi vozidly. Citlivé senzory radarového systému předávají řídicí jednotce neustále informace o odstupu vpředu jedoucích vozidel nebo o jiných překážkách před vozem. Pokud výkonný procesor systému automatického brždění vyhodnotí, že vzhledem k rychlosti jízdy a odstupu od překážky může dojít ke kolizi, zaručí zařízení maximálně rychlý nárůst tlaku v brzdovém systému na nejvyšší úroveň, tedy mimořádně „tvrdé“ brždění, které garantuje nejkratší brzdnou dráhu. Zlomky sekund, které automatický brzdový asistent „ušetří“ v porovnání s konvenčními systémy během procesu náběhu plného tlaku v brzdovém systému, se promění v decimetry či metry, o které se zkrátí brzdná dráha a které mohou zásadním způsobem zmírnit následky nárazu.

Analýzy „nehodového“ týmu automobilky Volkswagen, vycházející z podkladů lékařské fakulty univerzity v Hamburku, uvádějí, že asi 18 procent všech nehod vzniká tím, že řidič vyjede s vozem mimo vozovku. Tento podíl však může v závislosti na okolnostech (např. povrch vozovky atd.) dosáhnout až 40 procent. Volkswagen proto pracuje na vývoji zařízení, které má těmto situacím zabránit. Už hodně blízko k zavedení do sériové výroby je systém, varující řidiče při vybočení z daného jízdního pruhu. Toto asistenční zařízení za pomocí kamer zabudovaných ve voze neustále sleduje pozici jedoucího automobilu vzhledem ke krajům jízdního pruhu. Pokud řidič příliš výrazně vybočuje ze zvoleného směru jízdy, vyšle zařízení varovný signál (může jít o akustické varování nebo je řidič upozorněn např. vibracemi volantu) v dostatečném předstihu, než by vůz opravdu vyjel ze svého pruhu.

Volkswagen pracuje také na vývoji systému, který na základě monitorování pohybů očí a mrkání vyhodnocuje kondici řidiče. Podrobné výzkumy totiž prokázaly, že každou čtvrtou smrtelnou nehodu má na svědomí únava, resp. mikrospánek řidiče. Zařízení využívá speciální kameru, umístěnou v interiéru vozu, která neustále sleduje frekvenci pohybů očních víček. Zatímco odpočatý řidič mrká pouze občas a doslova mžikem, s prohlubující se únavou se frekvence mrkání zvyšuje a prodlužuje se i doba, po kterou je oko zavřené. Pokud počítačem podporovaný systém zjistí, že řidič začíná projevovat známy únavy, spustí se varovný signál. Systém sledování bdělosti řidiče by mohl být propojený se zařízením, které dokáže zjistit, že vůz vyjíždí ze svého jízdního pruhu. Ve spojení s navigačním systémem by potom mohl být unavený řidič nasměrován na nejbližší odpočívadlo.

Řidič musí za jízdy vnímat celou řadu podnětů. Může se proto stát, že např. přehlédne dopravní značku avizující předepsané omezení rychlosti jízdy. Zařízení pro sledování dopravního značení, vyvíjené automobilkou Volkswagen, přináší v tomto směru novou kvalitu komfortu a bezpečnosti. Systém využívá digitální displej, který řidiče neustále informuje o všech aktuálních dopravních příkazech a omezeních, která jsou aktuální pro daný úsek silnice. Jedno z testovaných zařízení bere údaje o dopravním značení z průběžně aktualizované databáze navigačního systému. Aktualizace databáze se provádí prostřednictvím digitalizovaného signálu rozhlasového vysílání. Druhé zkoušené zařízení přijímá informace o značení pomocí rádiového signálu vysílaného z transponderu zabudovaného přímo do dopravního značení.

Propracovaný systém komplexní regulace řídicích prvků vozu propojuje a podle okamžité jízdní situace koordinovaně reguluje všechny důležité systémy vozu, které mají vliv na jízdní vlastnosti. Jde především o motor, brzdy, řízení, převodovku atd. Činnost systému komplexní regulace řídicích prvků připomíná funkci elektronických stabilizačních systémů ESP. Zásadním rozdílem ovšem je, že zatímco ESP zasahuje až v mezním okamžiku blížící se kritické situace, komplexní regulace neustále a průběžně optimalizuje charakteristiky a funkce všech prvků podvozku. Systém komplexní regulace řídicích prvků lze navíc velmi snadno softwarově regulovat podle individuálních požadavků řidičů, takže je možné např. pouhým zmáčknutím tlačítka naladit vůz pro sportovní či naopak komfortní jízdu.

Především v přehuštěných centrech měst bývá problém najít místo pro zaparkování, zacouvání do úzké mezery mezi ostatními vozy stojícími u chodníku je pak pro některé řidiče doslova noční můrou. Specialisté automobilky Volkswagen proto vyvíjejí zařízení pro plně automatické zaparkování, nebo pro zaparkování s asistencí. V obou případech je vůz vybaven radarovým systémem, který při pomalé jízdě (do 30 km/h) podél řady zaparkovaných automobilů sleduje volné mezery a vyhodnocuje, zda jsou dost velké pro zaparkování. Radar samozřejmě registruje i případné překážky, které by bránily zaparkování, např. sloupy veřejného osvětlení, patníky atp.

Pokud radar najde vhodnou mezeru, řidič po zastavení pouze zmáčkne tlačítko na palubní desce a vůz zcela sám zacouvá na určené místo. V režimu parkování s asistencí řídí rychlost manévru řidič pedálem plynu (maximální rychlost je omezena na 5 km/h), vůz se po prvotním zacouvání do mezery zastaví a konečné srovnání kol a popojetí dopředu provede řidič. V plně automatickém režimu se i tyto činnosti provádějí samočinně.

Výhled řidiče z vozu je omezený a ani nejlepší zpětná zrcátka se nemohou vyvarovat tzv. mrtvých úhlů, které mohou být v určitých situacích velmi nebezpečné. Typickým případem je např. vjíždění na dálnici připojovacím pruhem, kdy se řidič musí dobře soustředit na situaci před sebou a zároveň musí pečlivě sledovat vozy vedle a za sebou. Volkswagen proto pracuje na systému, který by řidiče informoval o situaci kolem celého vozu v úhlu 360o. Systém sbírá a vyhodnocuje data z celé řady palubních zařízení, jako jsou např. kamery, radary či laserové senzory. Vysokorychlostními sběrnicemi pak tato data putují do centrální počítačové jednotky, která vytváří virtuální obraz situace v okolí vozu.

Určitá část systému pro monitorování okolí vozu může pracovat samostatně a plnit funkci zařízení zlepšující výhled řidiče při nočních jízdách nebo při jízdě v mlze. Díky tomu řidič mnohem dříve zaregistruje chodce u kraje vozovky, odstavené automobily nebo jakékoli jiné překážky. Klíčovým prvkem zařízení, které vyvíjí automobilka Volkswagen, je infračervená kamera, pracující v pásmu ultrakrátkých vln (7 až 14 mikrometrů), propojená s počítačovým vyhodnocovacím systémem. Ten po bleskové analýze všech údajů informuje řidiče i o vzdálenosti a charakteru překážek a avizuje míru rizika případného střetu. Aby řidič nebyl zbytečně rozptylován, přenáší se snímaný obraz i doplňující varovné informace na displej v jeho zorném poli pouze v situacích, kdy aktuálně hrozí nebezpečí kolize.