Z hlediska výkonu, infrastruktury, účinnosti a také pohodlí jsou zatím běžné koncepce pohonu jen stěží nahraditelné. Ovšem negativní změny klimatických podmínek, vyčerpávání zásob fosilních paliv a nutnost řešení otázky, jak se vypořádat se stále stoupající spotřebou energie, logicky zájem o alternativní pohony zvyšuje. Ford Motor Company se tímto problémem zabývá již řadu let a může se pochlubit, že jeho flotila čítající hodně přes 300 000 vozidel s alternativními pohony je v této kategorii na světě nejpočetnější. K jaké alternativě pohonu se přiklonit, o tom rozhoduje účel konkrétního automobilu a často i specifika upřednostňovaná jednotlivými státy.
Etanol na dvou frontách
Alkohol jako palivo spalovacího motoru se zdá být dobrou náhradou ropných produktů zvláště tam, kde existují podmínky pro jeho hospodárnou výrobu. Dnes se nejvíce lihu pro automobily získává z cukrové třtiny v Brazílii, kde to dělá ročně asi 13 milionů m3, v USA ho vyrábějí z kukuřice a z obilí za stejné období kolem 6 milionů m3. Zatím je jeho výrobní cena asi 0,3 eur/litr, cíle je dostat se na 0,13 eur/litr.
Používání lihu pro pohon automobilových motorů Sonda má na evropském kontinentu největší šance ve Švédsku, kde se alkohol s podporou státu vyrábí ze slámy a štěpků. Palivo, které je tady k dostání u padesáti čerpacích stanic, je směsí 85 % etanolu a 15 % benzinu. Předpokládá se ale, že do roku 2006 se počet čerpacích stanic alkoholového paliva zvýší na 500. Ford do Švédska dováží model Focus FFV poháněný 1,6 I motorem s upravenými ventily a jejich sedly, má také jinou nádrž a palivové potrubí. Jeho dodatečný systém čidel zjišťuje, jaký poměr alkoholu a benzinu je právě spalován, aby mohla být upravena i charakteristika zapalování. V bloku válců je ještě zabudováno účinné předehřívání, které eliminuje horší zápalnost alkoholu při studeném startu. Důležité je, že Focus FW splňuje ekologickou normu EU4, jejíž platnost začíná až rokem 2005.
Bionafta s otazníkem
Vznětové motory mohou jezdit na chemicky připravené palivo například z řepky olejné, které je známé pod pojmem bionafta. Obdobně jako u etanolu není hoření bionafty spojeno s nárůstem CO2, který platí za plyn podporující vytváření skleníkového efektu. Problémem je jednak pěstování monokultur na obrovských plochách a dále omezená životnost některých důležitých dílů motoru, jako je například vstřikovací čerpadlo. Ford zatím projekt využití bionafty ve spalovacím motoru dále nerozpracovává.
Zkapalněný plyn – LPG
Dnes velmi rozšířeným alternativním palivem je LPG (Liquefied Petroleum Gas) u nás známý jako propan-butan. Jedná se o směs uhlovodíků získaných jako vedlejší produkt při rafinaci ropy. Tento plyn je možné ochlazením nebo stlačením převést do kapalného stavu, ve kterém má malý objem. Podle dostupných statistik na LPG jezdí ve světě asi 7,3 milionů vozů, z toho u nás zhruba 150 000. Ford ještě letos plánuje zavedení LPG modelů Transit, Transit Connect a Focus, v příštím roce se objeví i Mondeo LPG. Bivalentním systémem se u nich umožňuje zvětšení dojezdu. Skříňový Transit LPG ujede na propan-butan 320 km, na benzin dalších 750 km. Sériová výroba oproti individuální přestavbě může využít vysoké oktanové číslo ke zvýšení kompresního poměru znamenajícího i vyšší tepelnou účinnost. Propan-butan však nějakým zásadnějším způsobem otázku paliva pro budoucí automobily neřeší.
Zemní plyn – CNG
Za perspektivní alternativní palivo, které se nechá dobře využít v jenom lehce modifikovaném zážehovém motoru, je zemní plyn. Ten je tvořen asi z 98 % metanem, přičemž platí, že čím větší je obsah metanu, tím větší je energetický potenciál zemního plynu a hodí se tedy lépe jako palivo. Jeho zásoby jsou tak obrovské, že k jejich vyčerpání by mohlo dojít až za více než 150 let. Aplikace zemního plynu je převážně ve stlačené formě (CNG – Compressed Natural Gas) a v automobilu se plní do ocelových 80 litrových nádrží pod tlakem 200 barů. Jejich obsah u osobního vozu zajišťuje dojezd 220 až 250 km. Přitom hmotnost ocelové nádrže je kolem 90 kg. Kompozitní plasty tuto hmotnost snižují na 40 kg, ovšem proti oceli jsou 2,7x dražší. Další vývoj se ubírá směrem k možnosti plnění plynu pod tlakem 600 bar. Zemní plyn je také fosilním palivem, takže i při jeho hoření se uvolňují složky deklarované jako škodlivé, byť v daleko menším množství. Značně omezený je také výskyt CO2. Nicméně všechny vozy značky Ford jezdící na zemní plyn splňují podmínky ekologické normy EU4.
Další možností získávání metanu jsou skládky organických odpadů nebo čističky, kde se vytváří bioplyn. Po jeho vyčištění může sloužit jako palivo spalovacích motorů s vlastnostmi obdobnými zemnímu plynu.
Pro využití CNG v blízké budoucnosti je zapotřebí dále propracovat technologii jeho tankování, čímž se připravuje zároveň půda i pro tankování velmi perspektivního vodíku a podstatně rozšířit síť čerpacích stanic. Nejvíce je jich dnes v Německu a v Itálii – zhruba po třech stovkách.
Fordovu flotili vozů na zemní plyn tvoří modely Ka, Focus a Galaxy, které jsou vzhledem k řídkým možnostem tankování CNG uzpůsobeny bivalentnímu provozu. Připraven už je také Transit CNG s pohonem zadních kol. (Ing.P.Biskup)
Svět Fordu podzim 2002
Aktuální informace najdete na
Autopůjčovna s nabídkou vozů všech kategorií.
Firmám nabízíme flexibilní pronájem vozů.
KLÍČOVÉ CENTRUM
VÁŠ KLÍČOVÝ PARTNER
Kompletní klíčařský sortiment včetně výroby autoklíčů