Certifikace vodíkového zásobníku je dalším krokem firem Opel a General Motors k sériové výrobě automobilů poháněných vodíkem

Německý úřad technického dohledu TÜV certifikoval velkoobjemový zásobník pro skladování vodíku pod tlakem až 700 barů, který využívá prototyp poháněný palivovými články HydroGen3, který je výsledkem společného vývoje automobilky Opel a společnosti General Motors. Nová nádrž použitá v prototypu HydroGen3 je prvním zařízením svého druhu certifikovaným úřadem technického dohledu TÜV podle náročných německých norem pro tlakové nádoby.

Vývoj a výroba spolehlivých a lehkých systémů pro ukládání vodíku v automobilu, jejichž objemová kapacita by umožňovala i dlouhé jízdy, je jedním z klíčových úkolů, které je nutno vyřešit pro využití vodíku jako pohonné látky dopravních prostředků. Až doposud vyhovovaly požadavkům pro certifikaci agenturou TÜV pouze vodíkové nádrže určené pro skladování vodíku pod tlakem do 350 barů. Při skladování pod tlakem 700 barů pojme zásobník samozřejmě mnohem více vodíku než stejně velký zásobník umožňující skladování vodíku pouze pod tlakem 350 barů. Větší množství vodíku pochopitelně znamená větší akční rádius mezi zastávkami nutnými pro doplňování paliva.

Jedním z důležitých předpokladů pro úspěšné splnění požadavků směrnice EIHP byl vývoj optimální konstrukce nádrže. Vodíkový zásobník unikátní tříplášťové koncepce TriShieldTM vyvinuli specialisté společnosti QUANTUM Technologies Worldwide, Inc. Zásobník je konstruovaný a vyráběný jako bezešvý vysoce odolný válec s vrchní krycí vrstvou z mimořádně pevného uhlíkového kompozitu, který vytváří jakousi ochrannou ulitu odolávající případným nárazům. Nádrž TriShieldTM je výsledkem vloni zahájeného společného vývoje koncernu GM a firmy QUANTUM.

Opel a GM předpokládají, že palivové články budou hrát v nedaleké budoucnosti klíčovou roli při zaručení mobility lidstva. Jejich výhodou je vynikající ekologická kompatibilita – neprodukují totiž prakticky žádné znečišťující odpadní látky a ani jejich emise neobsahují nebezpečná množství oxidů uhlíku. Koncern General Motors se chce stát prvním producentem automobilů, který vyrobí a prodá milion automobilů s palivovými články. Vývojoví specialisté společnosti předpokládají, že po roce 2010 už budou systémy pohonů s palivovými články připraveny pro komerční nasazení.

Společnost General Motors systematicky pracuje na vývoji alternativních pohonů a palivových článků už přes 40 let. General Motors jako první výrobce automobilů prakticky demonstrovala možnosti využití palivových článků pro pohon vozidel už koncem šedesátých let minulého století. Do výzkumu a vývoje technologií palivových článků investoval koncern GM v posledních deseti letech miliardy dolarů. Tento výzkumný program nabral ještě vyšší rychlost v roce 1997, kdy společnosti Opel a GM založily Globální centrum alternativních pohonů GAPC. Odborníci centra GAPC nyní intenzivně zkoumají nejrůznější aspekty komerčního využití palivových článků.

Prvním prototypem s palivovými články, který středisko GAPC představilo, byl HydroGen1. Tento koncept, postavený na bázi modelu Opel Zafira, byl poprvé předveden na Mezinárodním autosalonu v Ženevě na jaře roku 2000. Prototyp HydroGen1 později ustavil celkem patnáct světových rekordů ve třídě vozů poháněných palivovými články.

Pozdější prototyp HydroGen3 podstatně lépe využíval konstrukci základního modelu Zafira pro uložení všech komponentů systému pohonu s palivovými články. Experti koncernu GM, kteří se zabývají vývojem palivových článků, završí v nejbližších týdnech podrobné a náročné testy nového vodíkového zásobníku.

Souběžně s prototypy HydroGen1 a HydroGen3 připravili specialisté firem Opel a GM také palivovými články poháněnou studii AUTOnomy. Ta se veřejnosti poprvé oficiálně představila na začátku tohoto roku během světového autosalonu v severoamerickém Detroitu. AUTOnomy je prvním vozem svého druhu, který byl od samého počátku konstruován pro využití systému pohonu s palivovými články. Jedním z charakteristických znaků tohoto v mnoha ohledech unikátního prototypu je důsledné využití elektroniky pro řízení a ovládání celé řady systémů a funkcí – například brzd nebo řízení.