V balonu bez závratě

Dnes už to není žádný velký problém. Kromě nějakých osmdesáti sportovních pilotů u nás totiž působí i pět profesionálů, tedy balonářů, kteří disponují tzv. „Povolením pro létání za úplatu“ a již se touto činností živí. Jedním z nich je i Jiří Pásek, člověk, který létá více než dvacet let a jenž v koši pod balonem už strávil nějakých 900 hodin. Toho jsme také požádali, aby nás světem balonového létání v ČR v krátkostí provedl.

Proč vlastně balony vidíme létat jen ráno nebo navečer?

Protože přes den v tom brání termika. To je jev, kdy slunce ohřívá povrch Země a ten zase vzduchový sloupec nad sebou. Jenže různý povrch se ohřívá různě. Proto třeba nad rozpáleným asfaltovým parkovištěm vzduch prudce stoupá – a na jeho místo proudí třeba chladnější vzduch z okolí. Tak vzniká vertikální i horizontální proudění – a to je pro balonáře smrtelně nebezpečné. Kdo při termice jen vytáhne balon z garáže, je sebevrah. Když se totiž balon do termiky dostane, začne s ním proudění (často velikou rychlosti cloumat nahoru dolů, tu s vámi práskne o dům či strom, tu o zem. Balon se v termice prostě nedá ovládat. Normální pilot se proto do termiky může dostat jedině tak, že ráno odstartuje a nedokáže najít místo na přistání dřív, než slunce začne hřát…

Ale jinak je balonové létání bezpečné?

Dokonce velice bezpečné. Dlouhodobé statistiky jasně říkají, že balon je druhým nejbezpečnějším dopravním prostředkem. První je výtah, pak balon, pak dlouho, dlouho nic – a pak teprve letadlo. To je jeden důvod, proč se lidé v balonu opravdu nemusí bát. A ten druhý má taky svou váhu: i pilot přece chce let ve zdraví přežít… Navíc pro let s pasažérem smíte odstartovat jen do rychlosti větru 4m/s, bez něho až do 7m/s.

Kde se vlastně takový balon sežene – a kolik stojí?

Jednoho monopolního výrobce máme v Brně – a nejsou to vůbec špatné balony, opravdu umějí létat. Cena se pohybuje podle velikostí a designu mezí devíti sty tisíci a půldruhým milionem korun bez DPH. U nás převážně létají horkovzdušné balony 0 objemu 3000 m‘, které uvezou pilota a pět lidí. Většina balonů je tu hladkých. To proto, že téměř všechny mají na sobě vyvedenou reklamu nějaké firmy. Bez ní se velký balon nedá uživit. Pak jsou ale typy zhotovené z několika poledníků, zejména tzv. „dvanáctibuřtovky“, takové boubelaté balony. Reklama na nich vypadá špatně, jsou ale robustnější a lépe vydrží drsnější zacházení při soutěžích. Váha „hadru“ činí něco přes 100 kg, s košem, hořákem, zásobou plynu a přístroji balon váží přes 320 kg. Jeho životnost se udává na 250 hodin, ale profikům, kteří o balon úzkostlivě pečují, vydrží o něco déle.

Jak se vlastně balon řídí?

Přihříváním nebo ochlazováním vzduchu v obalu, které závisí na tom, jak dlouho a v jakých intervalech mám otevřený hořák. Tím balon stoupá nebo klesá – a já tak mohu najít to správné proudění vzduchu, které mě dopraví tam, kam potřebuji. Blízko u země ještě můžu využívat toho, jak vzduch obtéká třeba budovy nebo kopce. S balonem se dá létat velice přesně. Třeba na soutěžích se po desítkách kilometrů nejlepší piloti trefují na stanovený cit s přesností na centimetry… A stane se i to, že se dokážete vrátit tam, odkud jste vylétl.

Vy jste už zažil stovky letů. Jak na vás plavba vzduchem působí dnes?

Já jsem trochu zvláštní případ. Mám totiž hroznou závrať, takovou, že bydlím ve čtvrtém patře a okna bych nemyl ani za nic. Jednou mě kamarádi vytáhli na Eiffelovu věž, to bylo příšerné – a z letadla mám panickou hrůzu. Ale v balonu je všechno v pořádku. Ono je to údajně tím, že závrať můžete mít, jen když jste pevně spojen se zemí. Taky se mi za ta léta v balonu báli jen dva tři lidé. Člověk je při letu tak přeplněn zážitky, že se vůbec nemá čas bát. Dojmů je tolik, že když se pasažéra po přistání zeptáte, jaké to bylo, odpoví většinou: bylo to krásné, ale víc vám neřeknu. A má pravdu. Je to těžko popsatelné – a je to krásné.

Co tedy musím udělat, když se chci svézt balonem?

Stačí, když mi zavoláte, domluvíme si termín, tak, aby byl balon vytížený, zaplatíte 5000 korun – a letíte. Let je přibližně hodinový a pojištění je v ceně

Co balony a auta?

Dobré auto je hodně důležité. Ted‘ mám kvalitní terénní vůz, který se dostane prakticky všude, kde balon přistane. To znamená, že mě už nic nenutí snažit se přistát co nejblíže u silnice. A to je dobře, protože kolem silnic bývají stromy, dráty či stožáry. Takže dobré auto znamená pro balonáře větší bezpečnost.

Kde je létání nejhezčí?

Létal jsem v mnoha zemních světa, třeba i v Austrálii. Parádní létání je v severním Chorvatsku nad Záhřebem, ale ještě lepší určitě u nás. Slapy, Posázaví, Konopiště… Podle mě je ale pro balonové létání nejkrásnější místo na světě v Českém ráji.

Svět Fordu léto 2002
Aktuální informace najdete na .