Z Genku až na konec světa

Nález uhelných ložisek na přelomu století znamenal pro tento až dosud poklidný kraj příchod převratných změn. Tak, jak se v okolí Genku otevíraly nové a nové doly, přicházeli lidé hledající práci. Byli to především Italové. Po desítkách let těžby však došlo k útlumu. Genk musel čelit vážné sociální situaci. Dnes je Genk fascinujícím místem a domovem téměř 60 000 obyvatel. Úpravný střed městečka; jemuž vévodí nově vydlážděná hlavní třída lemovaná typickými vlámskými stavbami z hnědých cihel, obklopují vilové čtvrtě, zahrady, parky s řadou jezírek a fontán. Hned za hranicemi Genku se ovšem rozkládá jeden z největších industriálních parků v regionu. Přechod je téměř neznatelný. Rozcestníky vedle pravoúhlých dvouproudých asfaltových silnic lemovaných nespočtem zeleně odkazují do příslušných sektorů. Středem průmyslové zóny protéká významná dopravní tepna-Albertův kanál.

Zde se také nachází továrna Fordu vyrábějící modely Mondeo a Transit, v níž našlo práci přes 10 000 zaměstnanců. Zajímavostí je, že směnný provoz byl v Genku zaveden relativně pozdě, až v roce 1992. Přes týden se v továrně Fordu střídají tři osmihodinové směny, o víkendu se pak přechází na dvanáctihodinový pracovní cyklus. Zdejší produkční základna Fordu se rovněž intenzivně věnuje vzdělávání svých pracovníků v rámci specializovaných programů. Samozřejmostí je unikátní vlastní televizní okruh FCN TV přinášející nejen podstatné informace ze života továrny, ale také inspiraci pro vlastní práci lidí. Průměrný věk zaměstnanců je 44 let.

Základní kámen továrny v Genku byl položen 24. října 1962. Samotné výrobní haly zaujímají celkovou rozlohu kolem 57 hektarů. K tomu se přidává celkem 21 km železničních spojů a 10 km silnic. Celková rozloha areálu Fordu v Genku pak činí 137 hektarů. Je zde dosti místa i pro základny dodavatelů. Areál v Genku je jediným místem, kde se produkují modely Mondeo určené do prodejní sítě po celém světě. Kromě toho představují další výrobní program osvědčené Transity. Jen za jediný měsíc v Genku spotřebují přes 25 000 tun oceli. Denní dodávky materiálu pro továrnu zajišťuje zhruba 230 nákladních vozů a 22 železničních vagónů.

Vlastní výrobní haly továrny jsou rozčleněny do dvou základních sektorů. První z nich představuje hrubou výrobu jednotlivých komponentů, druhá část je zasvěcena vlastní kompletaci aut. V lisovnách, přípravnách, na svařovacích linkách či v dalších odděleních prvního sektoru se s lidmi setkáte jen zřídka. Veškerou činnost zde řídí počítače, které ovládají celkem 772 robotů zvládajících těžkou rutinní práci. Robotizace výroby má však řadu výhod, jakými je například standardní kvalita produkce či značná flexibilita výrobního procesu. Na linkách tak můžete běžně spatřit, jak jeden díl střídá druhý zcela odlišný komponent, Výroba je předem programována na základě objednávek a poptávky prodejní sítě. Tento princip pak navazuje i v montážních odděleních, kdy každý v dostává svoji předem určenou úroveň výbavy. Výsledkem je efektivita a úspora nákladů.

Významnou dominantou výrobní haly jsou gigantické lisy. I ty jsou plně automatizovány za pomocí počítačů a obsluhovány roboty. Prvořadá je efektivita. Díky speciální konstrukci tak trvá výměna jedné lisovací matrice jen několik málo minut. Lisovna je tedy schopná pokrýt veškeré nároky výroby jak pro model Mondeo, tak pro Transit. Po celé továrně, u každé specializované linky se pak nacházejí oddělení auditu kvality vybavená nejmodernější inspekční technikou. Kvalita výroby je zde prvořadá.

Výrobní linka plynule přechází do druhého sektoru, v němž provádějí finální operace. Vzhledem k absencí lidského faktoru v prvním sektoru továrny, se vám najednou zdá, jako byste přišli do přeplněné místnosti. I tady se však používá celá řada robotizovaných produkčních postupů, například při osazování skel. Jen zkrátka nejsou tolik dominantní. Vlastní montážní linka skýtá zajímavou podívanou – přímo před vašima očima tu vznikají automobily. Nikde však nejsou žádné sklady, žádný materiál. Teorie managementu má pro tento princip označení just-in-time a just-in-sequence. V podstatě to znamená, že každý dí1 je dodáván na příslušné místo právě v daný okamžik, kdy dochází k jeho montáži. Po celé montážní lince je rozmístěno celkem 23 centrálních bodů, z kterých jsou jednotlivé komponenty distribuovány na linku. O včasné doplňování jednotlivých dílů se starají sami dodavatelé. Mezi ně patří společnosti jako Lear, Textron, SML či Conix. Vlastní díly určené pro montáž pak na linku shora přivážejí speciální víceúčelové mechanismy. Počítače řídí vlastní organizaci montáže. Z linky nakonec vyjíždějí různá provedení vozů se specifickou předem určenou výbavou, barvou, motorem… Délka linky v případě Mondea činí 2 040 metrů, linka pro Transit měří „jen“ 861 metrů.

Celých 93 % produkce modelu Mondeo továrny v Genku je určeno pro trhy západní Evropy. Celkem však odjíždějí Mondea z Genku do 56 zemí. U Transitu je pro Evropu určeno 88 % objemu výroby, celkově pro 44 zemí. I to svědčí o výjimečnosti zdejší továrny. Výroba nového Mondea a Transitu představovala pro závod v Genku investici přes 25 miliard belgických franků. Pro srovnání jen celková investice do linky přivádějící jednotlivé součásti od dodavatelů do montáže činila přes 1 miliardu franků. Zmíněný poměr je tedy dán především dobrým technologickým zázemím továrny, které dovoluje bezproblémovou změnu při přechodu výroby z jednoho modelu na jiný. S tím ostatně mají v Genku už dlouholeté zkušenosti. Právě zde se v minulosti vyráběly například u nás kdysi tak populární Sierry.

Svět Fordu – léto 2001
Aktuální informace najdete na .