Mille Miglia opět ožívá (I.)

Jeden z nejslavnějších závodů světa Mille Miglia, který se jezdil v letech 1927 až 1957, je pro Italy i po padesáti letech stále ještě národním svátkem. V úctě ke slavné tradici proto už osmnáct let pořádají po trati Brescia – Řím – Brescia vzpomínkovou jízdu pravidelnosti, která každoročně přiláká na start čtyři stovky závodních a sportovních automobilů z let 1927 až 1957.

V polovině 20. let dostali čtyři nadšenci z Brescie nápad uspořádat závod na 1000 mil a už za tři měsíce se jejich myšlenka stala skutečností a na trať dlouhou 1000 mil, resp. 1628 km se vydalo 77 vozů se 154 účastníky. Závod překonal všechna očekávání, jezdci si museli často razit cestu špalírem diváků.

První tři startovní čísla jsou i letos vyhrazena vozům OM 665 MM, známé pod označením Superba, které v prvním ročníku obsadily první tři místa. Za volanty dvoulitrových šestiválců o výkonu 65 k seděli tehdy Minoia, T. Danieli a M. Danieli. Vítězná dvojice Minoia a Morandi projela trať dlouhou 1018 mil v čase 21.04.48 h, což představovalo skvělý průměr 77,2 km/h, zvláště když dvě třetiny vedly po prašných cestách. Italská značka, vyrábějící vozy pod označením Brixia Züst dala o sobě vědět už v roce 1908 při závodě Paříž – New York.

V následujícím roce patřily k největším favoritům vedle vozů OM také Alfy Romeo, Bugatti a Lancie. Značnou část závodu vedl Tazio Nuvolari s Bugatti, v závěru musel přenechat vedení Camparimu (sám dojel 13.) který tak pro Alfu Romeo získal první z jedenácti vítězství. Trať projel za 19.14.05 hodin.

V roce 1929 nasadila konkurence do závodu vozy s větším objemem motorů, ale neuspěla. V první polovině vedl ještě Borzacchini s Maserati 1700, ale v cíli se radoval opět Campari, když o více než hodinu zlepšil svůj čas.

Rok 1930 se nesl ve znamení souboje Nuvolari – Varzi a takové bylo pořadí i v cíli, když Nuvolari jako první pokořil hranici 100 km/h. Vítěz předchozích podniků Campari skončil třetí, šestým místem dal o sobě vědět Caracciola s Mercedesem 8000.

Po třech vítězství byla Alfa Romeo považována za neporazitelnou značku, nebýt právě jistého Rudolfa Caraccioly, který se sedmilitrovým Mercedesem SSKL jejich nadvládu přerušil. Průměrnou rychlostí 101,1 km/h se stal prvním zahraničním vítězem. S jedenáctiminutovou ztrátou dojel opět Campari.

Roky šly dál a Alfa vítězila dál – 1932 Borzacchini (104,8 km/h), 1933 Nuvolari (108,5 km/h), 1934 Varzi (114,3 km/h) atd…. až do roku 1939, kdy vyhrál Biondetti průměrem 135,3 km/h. V tomto roce došlo také k první vážné havárii, která si vyžádala deset obětí a proto se v příštím roce Mille Miglia neuskutečnila.

Zatímco v roce 1940 už po Evropě zuřila válka, v Itálii se jel opět slavný závod, tentokrát na pozměněné trati. Na atypickém trojúhelníkovém okruhu o délce 103 mil, který jezdci absolvovali osmkrát, vyhrál Němec Huschke von Hanstein (166,7 km/h) se speciálně kapotovaným šestiválcovým BMW 328.

O poválečných ročnících a letošní vzpomínkové jízdě se více dozvíte zítra.