Opel Zafira na zemní plyn

Na pohled se Opel Zafira CNG neliší od běžného oblíbeného modelu Zafira a ani uvnitř vás prakticky nic nepřekvapí. Vzhledem k originálnímu ukotvení sedadel Flex 7, které při sklopení zajíždějí do podlahy, by každý hledal plynovou nádrž minimálně v zavazadlovém prostoru. Jenže konstruktéři umístili nádrže na 120 litrů stlačeného zemního plynu před a za zadní sdruženou nápravu. Tím zůstává původní variabilita neomezena. A tak se sedmimístná verze CNG nechá, stejně jako vznětová či zážehová, přeměnit během několika sekund na dvoumístnou s přepravním objemem 1700 litrů.

Kromě této nádrže má Zafira CNG ještě „nouzovou“ čtrnáctilitrovou benzinovou nádrž, která zvyšuje akční radius ze 400 přibližně na 580 km. Pokud řidiči dochází zásoba zemního plynu může tlačítkem na přístrojové desce přepnout na benzinový pohon. Přídavná nádrž tak zaručuje mobilitu za všech situacích, i když není čerpací stanice na zemní plyn zrovna v dohledu. K přednostem nové Zafiry CNG patří i to, že může parkovat v konvenčních podzemních garážích, což automobily na zkapalněný plyn nemohou.

Při vývoji zážehového motoru o objemu 1.6 museli konstruktéři pouze modifikovat písty a vstřikovací systém. Opel Zafira na zemní plyn disponuje výkonem 74 kW (100 k) při největším točivém momentu 150 N.m, čímž dosahuje hodnot zcela srovnatelných s modelem 1.6 16V, z něhož technicky vychází.

Největší předností pohonu na zemní plyn je především velká hospodárnost provozu. Například v Německu, kde se bude vůz prodávat od léta, činí náklady při spotřebě 5,5 kg zemního plynu na sto kilometrů a ceně 1,29 DEM za 1 kg, zhruba kolem šesti feniků na jeden kilometr. V porovnání se stejně výkonným dieselem jsou tak nižší o 60 procent, u benzinu dokonce o 130 procent. Zanedbatelné nejsou ani emise výfukových plynů, neboť zplodiny zemního plynu znečisťují životní prostředí podstatně méně než klasická paliva. Podíl oxidů dusíku a oxidu uhelnatého se redukuje až o 90 procent, oxidu uhličitého o 30 a uhlovodíků o 45 procent.