Premiéra ME „cesťáků“ se vydařila

Mistrovství Evropy cestovních automobilů se jelo naposledy před patnácti lety. Letos FIA dospěla k názoru, že by bylo dobré tento šampionát opět vypsat, a to hned ve dvou kategoriích – Super Touring Car (superturismo) a Super Produktion Car (vozy s větším rozsahem povolených úprav, než umožňuje skupina N). Původně se předpokládalo, že obě kategorie pojedou společně, ale nakonec vzhledem k dostatečnému počtu zájemců bylo rozhodnuto, že STC budou mít na programu dva závody (á 50 km) a SPC jeden na 70 km.

V superturismu se představilo celkem 19 jezdců, přičemž převažují Italové, které doplňují dva Francouzi a Švédové a jeden Němec. O napínavý úvod se postarali především Larini a Tarquini, vítězové prvních jízd. V prvním závodě dominoval Larini, který částečně vytěžil ze smůly expilota F1 a nejrychlejšího muže v tréninku Tarquiniho. V boji o vedoucí pozici se totiž dostal na obrubník, udělal hodiny a narazil do valu z pneumatik. A tak měl Larini práci pouze se svým stájovým kolegou Giovanardim, kterého dvě kola před cílem „vybrzdil“ a vyhrál.

Do druhého závodu nastoupili jezdci v obráceném pořadí než dojeli, a tak Larini začínal opět s Tarquinim, který startoval z boxu. Ačkoliv jeho Honda Accord (vůz z německého STW 99) nebyla po havárii stoprocentně v pořádku, přesto se skvěle prokousával celým polem. Drama přišlo až v předposledním okruhu, kdy se Tarquini dostal do přímého kontaktu s Larinim a jeho Alfou. Po drobné kolizi šel do čela Tarquini a ač se Larini snažil ze všech sil, nakonec se musel spokojit s druhým místem. Třetí dojel v obou jízdách Colciago s Audi A4 quattro.

Závod superprodukčních vozů se odehrával zcela v režii vozů BMW, které obsadily v první desítce osm příček, včetně prvních pěti. Ovšem o monotóním závodě nemůže být vůbec řeč. Po nevydařeném startu Morbidelliho se ujal vedení zkušený Holanďan Kox před Švédem Anderssonem a Němcem Simonem, mezi kterými se rozpoutal boj na ostří nože. Při dobrzďování před šikanou však do sebe „šťouchli“, Simon udělal hodiny a musel dohánět ztrátu. V dalším kole měl kolizi Andersson s Huismanem, ale tentokrát přišel zkrátka Švéd, zatímco Holanďan získal druhou pozici. Záhy podlehl Andersson ještě útoku Morbidelliho, který si tak zajistil místo na stupních vítězů. Za pěticí bavoráků dojel do cíle Nor Rustad s Nissanem Primera. Automobil roku, Alfa 147, řízená Bonaldim obsadila ve své závodnické premiéře až 12.příčku.

STC – 1. závod

STC – 2. závod

SPC: