Ford Eskort: Třiatřicet úspěšných let

Escort Mk I (1968 – 1974)

Druhá polovina šedesátých let se v evropském automobilovém průmyslu nesla ve znamení překotného vývoje a zcela nových designérských trendů. Prim hrály britské, německé a francouzské značky, které se doslova předháněly v uvádění konstrukčně stále dokonalejších modelů nejrůznějších kategorií. Evropská odnož automobilky Ford měla sice tenkrát ve svém výrobním programu řadu zajímavých vozů, chyběl jí však cenově dostupný a provozně nenáročný rodinný automobil, který by měl předpoklad prodávat se ve statisícových sériích. Tuto mezeru v nabídce se firmě podařilo vyplnit v lednu roku 1968 – moderně vyhlížející automobil s ocelovou samonosnou karoserií, hřebenovým řízením a nezávislým zavěšením předních kol dostal označení Escort a jeho kariéra se již od samého začátku nesla ve znamení razantního ataku na čelní místa v prodejních žebříčcích.

Sériová výroba Escortu byla spuštěna v nově vybudovaném závodě v Halewoodu a již v první polovině roku 1968 se zde montovaly nejenom dvoudveřové verze 1100, 1300 a 1300 GT, ale taktéž kombi a užitkové varianty v neprosklené úpravě van. O několik měsíců později se rozběhla montáž Escortů na kontinentu – nejprve v belgickém Genku (s motorem o objemu 940 cm3, jenž se z daňových důvodů v Anglii nikdy neprodával) a posléze i v německém Saarlouisu. V roce svého vzniku se Escort stal na britském trhu čtvrtým nejprodávanějším osobním vozem a velmi značnou oblibu si získala i nejdražší verze GT, jejíž motor byl odladěn již tehdy renomovanou firmou Cosworth. V roce 1969 začal německý Ford vyrábět i čtyřdveřovou variantu Escortu. Produkce první generace Mk I byla ukončena po sedmi letech v roce 1974 a k jeho popularitě zcela jistě přispěli i akční hrdinové seriálu Profesionálové.

Soutěžní a sportovní modely Escort Mk I

Soutěžní vozy Ford Escort zcela změnily sportovní image značky a po dobu dvanácti let ovládly světový šampionát. Poprvé se objevily na Rally San Remo v březnu 1968 a pod jejich kapotou se tehdy ukrýval výkonný dvouvačkový motor Twin-Cam s karburátory Weber, který včetně převodovky pocházel ze sportovního modelu Ford Lotus-Cortina Mark 2. Premiéra nedopadla pro tovární tým vůbec špatně – posádka O. Anderson a J. Davenport vybojovala pro Ford třetí místo. Pak již následovaly jen triumfy vozů Ford Escort Twin-Cam, z nichž jmenujme alespoň vítězství v Rally 1000 jezer, Rally Akropolis či u nás v Rally Šumava. Naposledy byla první generace továrních soutěžních vozů oficiálně nasazena v roce 1971 na Rally Safari, kde Escorty svoji kariéru zakončily cenným druhým místem. Escort Twin-Cam se rovněž prodával v civilním sériovém provedení, které musela továrna vyrobit v předepsaném homologačním počtu. Tento automobil byl nejrychlejším sériovým fordem až do doby, kdy se na trhu objevil model Sierra Cosworth.

V roce 1970 triumfoval Ford v prestižní Daily Mirror World Cup Rally z Londýna do Mexika (trať měřila 25 600 km). Vítězná posádka H. Mikkola a G. Palm absolvovala vražedný maratón vedoucí napříč Evropou a Jižní Amerikou v prototypu Escort 1850GT (výkon 140 koní). Úspěch v této soutěži dal zelenou projektu Escort Mexico, sériové výrobě sportovního vozu s motorem Kent, jenž byl v nabídce automobilky Ford až do konce roku 1974. Zvýšená poptávka po sportovních verzích vozů Ford Escort vyústila v první polovině 70. let ve stavbě dalších modelů, jakými byly RS2000 (98 koní, 1300 Sport, 1300 GT a 1300E (72 koní).

Neporazitelný soutěžní vůz Escort RS1600 se zrodil doslova přes noc. Opticky se od svého předchůdce příliš nelíšil, ovšem jeho hlavní zbraní byl nový šestnáctiventilový motor Cosworth BDA, který disponoval výkonem 120 koní. Automobil osobně v roce 1970 představila britská závodní legenda Graham HiII. První start vozu v Circuit of Ireland skončil famózním vítězstvím továrního jezdce Rogera Clarka, do světového šampionátu byl ovšem automobil nasazen až o rok později, kdy získal homologaci (ta umožňovala četné úpravy motoru, jehož objem se mohl pohybovat v rozmezí 1601 až 2000 cm3). V letech 1971 až 1975 sbíral Ford Escort RS1600 jeden vavřín za druhým – zvítězil v Rally Safari a 3x v Lombard-RAC Rally.

Escort Mkll (1974 – 1980)

Zrod druhé generace modelové řady Escort doprovázela světová ropná krize. Zákazníci tehdy požadovali úsporné, prostorné a cenově přijatelné vozy. Nový Escort byl v tomto směru přímo ideální. Karoserie s větší prosklenou plochou a obdélníkovou maskou chladiče vyhlížela atraktivně, výraznou modernizací rovněž prošel interiér, v němž se objevila nejenom nově tvarovaná sedadla, ale i inovované přístroje a dokonalejší ventilační systém. Paletu motorů pro novou generaci Escortů doplnil nový motor o objemu 1600 ccm. Již od samého začátku prodeje byl nový Escort nabízen v 19 verzích v úrovních výbavy Standard, L, GL, Sport a Ghia. Ve Velké Británii reagovali na ropnou krizi modely Escort Popular a Popular Plus s enormně nízkou spotřebou paliva, v Itálii byl k mání rovněž velice hospodárný a daňově zvýhodněný model Escort 900 Special s motorem o objemu 939 cm‘ (46 koní).

Druhá generace nebyla tak populární ani jako první modely s označením Mk I, kterých se vyrobilo více než 2 miliony kusů. Firemní statistiky uvádějí, že v letech 1974 až 1980 bylo v závodech v Halewoodu, Genku a Saarlouisu smontováno 1 457 289 Escortů MkII.

Soutěžní a sportovní modely Escort Mk II

Na úspěchy továrních soutěžních vozů RS1600 navázal Ford v polovině 70. let modely RS 1800, které v modernizované karosérii ukrývaly špičkovou techniku: nový motor 1834 cm3/230 k (okruhová verze 275 koní), pětistupňovou převodovku ZF a zesílenou zadní nápravu Atlas. Escort RS 1800 se poprvé objevil na startu v roce 1975 a v závěru sezóny triumfoval prvním a druhým místem v Lombard-RAC Rally (1. Makinen, 2. Clark). Vozy RS1800 se vyráběly sice jen do roku 1977, na různých sportovních podnicích je však bylo možno vidět i na počátku 80. let.

V roce 1976 nasadil Ford do světového šampionátu nové tovární vozy s označením Escort RS, jejichž hlavní devizou byl nový šestnáctiventilový dvoulitr (s karburátory Weber nebo později se vstřikováním Lucas) a speciálně odladěný podvozek se čtveřicí kotoučových brzd. Escort RS získal hned v první sezóně prvenství v jihoafrické Total Rally (Makinen) a Lombard-RAC Rally (Clark). O rok později zvítězil v Rally Safari (Waldegaard), Rally Acropolis (Waldeggard), Rally 1000 jezer ( Hamalainen) a Lombard-RAC Rally ( Waldegaard). Nejúspěšnějším byl pro vozy Escort RS rok 1979. Waldegaard se stal mistrem světa, Ford získal prvenství v MS značek a tovární tým vyhrál pět soutěží z osmidí1ného seriálu. V následujících letech se značka Ford oficiálně MS neúčastnila, avšak escorty RS v barvách týmu Rothmans zářily dál. V roce 1981 získal pro značku Ford titul mistra světa Fin Vatanen.

Rovněž druhá generace vozů Ford Escort inspirovala své tvůrce ke stavbě sportovních verzí. V roce 1975 se objevil modernizovaný dvoudveřový model RS2000 Mk II s přídavnými aerodynamickými prvky a dvoulitrovým motorem o výkonu 110 koní, Escort Mexico se dočkal svého nástupce v podobě modelu RS Mexico Mk II. Kromě toho nabízela automobilka Ford v druhé polovině 70. let dvou – nebo čtyřdveřové modely Escort 1300 Sport /1600 Sport/ 1300 Ghia/1600 Ghia, jež byly derivátem obou generací vozů Mexico Mk I a Mk II..

První díl o historii vozů Ford Escort zakončíme kuriózním projektem soutěžního vozu, který měl být na počátku 80. let homologován ve skupině B. Automobil nesl označení Escort RS1700T a byl vybaven přeplňovaným šestnáctiventilovým motorem 1,7 I, který údajně disponoval výkonem 350 koní (T v názvu vozu označovalo uspořádání pohonu transaxle). Kromě ostrých speciálů se údajně měla objevit i sériová verze tohoto automobilu, nakonec byl ovšem projekt z mnoha důvodů odsouzen k zániku.

(dokončení v příštím číšle)

Ing. Jiří Fiala
Svět Fordu – jaro 2001
Aktuální informace najdete na .