Osmá etapa na Dakaru znamená pro Aleše Lopraise návrat zpět na třetí místo

508 kilometrů z Antofagasty do Copiapó nabídlo už tradiční mix toho nejtěžšího, co Atacama skýtá.

Vyprahlá krajina bez života s velkými výškovými rozdíly, gigantickými dunami i mimořádně rozbitými kamenitými pasážemi s četnými terénními zlomy, to vše vyplněné tunami prachu zvaného guadál, jemného jako popel, v Africe se mu říkalo feš-feš. I v této etapě platilo, že byla obtížnější než ty předchozí a zcela zamíchala časovými rozestupy.

Aleš do etapy vystartoval jako první, ale speciálka patřila obhájci prvenství Vladimiru Čaginovi. Ten ji doslova prolétl a v cíli byl hned za prvními čtyřmi Volkswageny, ani devítinásobný dakarský král Peterhansel nedokázal zajet lepší čas. Výkon jako z jiné planety vyšvihl Čagina v měsíční krajině chilské pouště do čela soutěže kamionů.

Aleš se v den svých 31. narozenin od počátku držel na třetím místě, s lehkým odstupem za Kabirovem, ale před Nikolajevem. Mezi čtvrtým a pátým waypointem měla naše posádka defekt, který na místě řešila výměnou kola, což s sebou přineslo dvacetiminutovou ztrátu, která dala základ výsledné ztrátě v cíli. Kabirov i Nikolajev si až do konce etapy udržovali víceméně konstantní náskok. V celkovém pořadí je tedy Aleš třetí, ale Čagin je v čele jen o tři minuty před Kabirovem a výživný dunový okruh kolem Copiapó ještě může s mnoha věcmi zamíchat.

„Co říci k dnešku, byla to typická pouštní dakarská etapa. Bohužel jsme hned v úvodu chytili defekt a s ním i poměrně velkou ztrátu. Při výměně kola nás předjelo pět kamionů a několik aut i motorek. Dostat se zpět přes prášící auta byl pořádný oříšek, ale předjeli jsme všechny kromě Čagina a Kabirova, v cíli tedy nakonec brambory. Všechny nás bolí záda, všichni dostáváme opravdu zabrat. Já mám navíc nějaký zánět v pravém lokti a neskutečně to bolí, když řadím rychlostní stupně. Řadím tady určitě minimálně tisíckrát denně, ale má to alespoň jednu výhodu, řadím o to rychleji, abych to měl za sebou, v písku je včasná změna rychlostního stupně důležitá, abychom nezapadli :-). Těch 508 kilometrů bylo opravdu mimořádně rozbitých. Dneska tedy čtvrté místo, ale show musí pokračovat, bojujeme dál,“ řekl k etapě Aleš Loprais.

Nabídka úseků v Atacamě pokračuje i v deváté etapě, zdánlivě pouze 235 km dlouhou, možná však nejobtížnější v celém závodu. Start i cíl je v Copiapó, kousek od bivaku. Nekonečné moře dun a zrádných písečných pastí může zamíchat pořadím všemi směry. Poté se závodníci přesunou zpět do Argentiny, kde budou písečné galeje pokračovat.

I když je v plném proudu ročník 2011, pořadatelé se už pilně zabývají myšlenkami na ročník následující, který se také pojede v Jižní Americe.

Již bylo oznámeno, že Dakar 2012 by se měl uskutečnit na trase mezi Buenos Aires a Limou, hlavní městem Peru. Po absolvování toho nejvýživnějšího z argentinských tratí a celé chilské Atacamy by měly následovat tři peruánské etapy a již se řeší důstojné místo pro slavnostní dojezd.