Nečekaná vítězství

Úspěchem na rallye Safari byl překvapen i vedoucí týmu Ford Martini Malcolm Wilson. Vítězství přišlo o několik měsíců dříve, než očekával. Bylo to vyvrcholení úspěšné cesty, která začala v roce 1997, kdy bylo rozhodnuto, že v roce 1999 Ford Focus nahradí vůz Escort WRC. „Je to nezapomenutelná chvíle,“ říká Wilson. „Colin odvedl špičkovou profesionální práci. Společně s Nickym dokázal dokonale odhadnout nástrahy trati. Ale největším překvapením pro mě byla rychlost a spolehlivost nového Focusu.“

Pro Colina McRae to bylo v Keni již druhé vítězství. Vyhrál tu již v roce 1997. Třicetiletý bývalý světový šampión si však letošního prvenství obzvlášť cení. „Znamená pro mě víc než můj první úspěch na rallye Safari. Máme nový vůz a nový tým, a proto si ho tak vážím,“ říká.

Rallye Safari je velmi náročná. Jezdci musí během čtyř dnů překonat vzdálenost 2650 km, přičemž teploty v kabině dosahují až 60(C. V těchto podmínkách pravidelně praskají pneumatiky a nastávají mechanické problémy.

„Byla to promyšlená jízda,“ pokračuje McRae. „Stanovili jsme ideální průměrnou rychlost pro celou dobu jízdy a vyšlo to. Tohoto vítězství si vážím ze všeho nejvíc.“

MCRae opět hvězdou

S deseti body na svém kontě je skotský závodník svými rivaly, včetně šampióna Tommiho Makinena, považován za vážného konkurenta. Makinen skončil na druhém místě, ale byl později diskvalifikován. Pravidla totiž nedovolují, aby v případě , když vůz vyjede z trati, pomáhali závodníkům diváci.

McRae však nebyl jedinou hvězdou rallye Safari. I jeho týmový kolega Petter Solberg z Norska dosáhl svým pátým místem velkého úspěchu, neboť se soutěže MS zúčastnil teprve počtvrté. Navíc byl na Safari povolán jen několik hodin předtím než v Keni začaly tréninkové jízdy. Nahradil totiž svého kolegu Thomase Radstroma, který odstoupil kvůli zranění.

Solberg tedy usedl za volant Fordu Focus a jeho spolujezdcem byl trojnásobný vítěz rallye Safari Fred Gallangher. „Je mi Radstroma líto, ale pro moji další kariéru je to fantastická příležitost. Jsem ze své účasti na jedné z nejznámějších a nejnáročnějších rallye velmi nervózní, ale zároveň je to velmi vzrušující,“ řekl Solberg. Ve svých 24 letech je Solberg důkazem toho, že Ford neusiluje jen o momentální úspěch a slávu s Colinem McRaem. Ten je přesto klíčovým jezdcem Fordu nejméně na několik následujících let. Důkazem jsou zprávy o tom, že Ford zaplatil 6 miliónů liber, aby získal tohoto někdejšího jezdce týmu Subaru. Už od začátku se však zdá, že se Fordu tento „nákup století“ bohatě vyplatí.

Štěstí a smůla

Po prvních lednových testech Fordu Focus v Monte Carlu byl McRaenův spolujezdec Nicky Grist velmi skromný. „Šlo to docela dobře – za minulý týden jsme vylepšili spoustu věcí. Motor je teď o hodně lepší a velký pokrok jsme udělali i u odpružení. Je sice pořád co zlepšovat, ale jsme spokojeni s tím, co jsme za tak krátkou dobu zvládli,“ řekl. Dodal, že letošní rok byl od začátku považován za období vývoje a teprve na jeho konci by měl být tým schopen vítězit. „Naším hlavním cílem je šampionát v roce 2000,“ podotkl.

Fordův tým měl v Monte Carlu střídavě štěstí i smůlu. Úvodní testy dopadly poměrně slibně a McRae i Jean-Joseph netoužili po ničem jiném, než aby rallye dokončili a důkladně tak vůz otestovali. I se splněním tak skromného přání však byly potíže. Ford původně získal od konkurenčních týmů povolení, aby Focus WRC mohl jet úvod sezóny s nestandartním čerpadlem chladící kapaliny, které měli později vyměnit.

Japonská automobilová asociace zahrnující firmy Subaru (dřívější McRaenův tým), Mitsubishi a Toyota však tři dny před závodem své původní rozhodnutí zrušila a nechala tým Fordu v nejistotě, zda bude vůbec smět startovat.

Rozhodnutí bylo odloženo až na den, kdy soutěž začínala. A konečný verdikt byl polovičatý. Ford Focus WRC sice směl startovat, ale pokud by se některý z jeho vozů umístil v první šestici, měl výbor FIA teprve po ukončení soutěže rozhodnout, zda budou týmu uděleny body.

Ford Focus WRC zajel svoji první rallye impozantně a McRaenovi s Gristem se podařilo dovést debutující vůz k velké radosti celého týmu na třetí pozici. Brzy se však splnily obavy Wilsona. Výbor FIA se totiž usnesl, že týmu nebudou body za třetí příčku přiznány.

Spanilá jízda

Odpověď Fordu byla jednoznačná. Jeho tým do toho šel znovu, tentokrát již s předepsaným čerpadlem. Na zmrzlých terénech švédské rallye usedl za volant skandinávský jezdec Thomas Radstrom. Další třetí místo bylo důkazem, že tým s modrým oválem má na víc a že Ford Focus WRC by mohl být velkou konkurencí ostatním od samého začátku šampionátu.

To, že s Focusem jel Radstrom (a ne McRae, který dostoupil), upevnilo v týmu důvěru nejen v kvalitu závodníků, ale i ve spolehlivost Fordu Focusu, který si tak dobře vedl v extrémních podmínkách soutěže – jediné skutečně zimní rallye v seriálu závodů mistrovství světa.

„Po vynikajícím výkonu Fordu Focus v Monte Carlu bylo z mnoha důvodů důležité, abychom zde předvedli rychlost a spolehlivost vozu ve zcela odlišných podmínkách – a to se nám podařilo,“ řekl Wilson po vyhlášení vítězů švédské rallye.

Za několik dní se konala rallye Safari a tým proto odletěl rovnou do Keni. Tam zvítězil a totéž zopakoval i v Portugalsku.

Ať už jsou plány Fordu na úspěch na světovém šampionátu jakékoliv, McRae může stanout na startu listopadové Network Q Rally Velké Británie jako vážný uchazeč o titul mistra světa. Můžete se vsadit o cokoliv, že Malcolm Wilson spolu s týmem Ford Martini nenechají McRae oslavovat dlouho, protože po něm budou chtít úspěch i v další sezóně.