Prestižní bienále automobilových inženýrů, světový kongres FISITA v Budapešti počátkem června tohoto roku, byl nejen přehlídkou stavu vývoje a výzkumu v oblasti motorových vozidel a silniční dopravy, ale i společenskou příležitostí jak ocenit přínos jednotlivce k rozvoji oboru.
Společnost FISITA (Fédération Internationale des Sociétés d’Ingénieurs des Techniques de l’Automobile) od svého založení v roce 1948 udělila jen několik málo desítek zlatých čestných medailí více či méně známým osobnostem z řad svých členů.
Na jednání v Hanoi 2009 se, na návrh CAS (Czech Automotive Society), předsednictvo FISITA rozhodlo ocenit celoživotní práci profesora Apetaura.
Milan Apetaur (28.8.1929)
– rodák z Ostravy, s Kopřivnickou Tatrou za humny, měl od mládí jasno, jaká bude jeho životní cesta. Za éry slovutných pánů profesorů Jana Košťála, Jana Petránka a Aloise Vrby vystudoval v letech 1948 – 1952 obor automobily na Strojní Fakultě ČVUT v Praze a po promoci nastoupil do národního podniku PAL jako konstruktér brzd a tlumičů pérování. Založením Ústavu pro výzkum motorových vozidel (UVMV) se mu otevřela cesta na poli vědy a výzkumu, kde se v letech 1954 – 1958 zabýval odpružením náprav a jízdní stabilitou automobilů. Právě v této době se rozhodovalo o obnovení přerušené výroby osobních automobilů Tatra a mladý inženýr se svými odbornými i jazykovými znalostmi dobře zapadl do malé skupiny zkušených konstruktérů pracujících na vývoji osobního automobilu Tatra 603. Jako člen a později i jako vedoucí konstruktér pracoval do roku 1973 i na vývoji dalšího osobního automobilu Tatra 613. Od dob barona Ringhofera měla Tatra část konstrukce osobních automobilů, tzv. pražskou, v Praze na Smíchově a sepjetí s pražskou technikou je proto více než logické. Od roku 1964, kdy získal titul kandidát věd, působil jako odborný asistent na katedře automobilů. V letech 1973-1980 spolupracoval na vývoji těžkého nákladního automobilu Tatra 815. Jako profesor a později i vedoucí katedry automobilů působil na Strojní fakultě v letech 1980 – 1994, přičemž vyšší akademický titul doktora věd získal v roce 1988. Na automobilový průmysl však nezapomněl a v letech 1980 – 1994 spolupracoval na vývoji podvozků osobních automobilů Škoda a vývoji unikátního nákladního automobilu Tatra 815 4×4 AWS s řízením všech kol. V době transformace průmyslu se plně věnoval vývoji nákladních automobilů R210 jako technický ředitel (1995 – 1999) ROSS Roudnice a silničních automobilů Xena 400 (1996-1997), jako technický ředitel Škoda-LIAZ. I když firma ROSS zanikla, stal se její terénní R210 6×6 základem současně vyráběného vojenského automobilu Tatra 810. Jeho práce, korunovaná úctyhodným počtem patentových přihlášek (95), vědeckých publikací v češtině, němčině a angličtině (přes 100) a několika vysokoškolských učebnic, je stále plna elánu. Svůj celoživotní osud, technickou mechaniku, přednáší ještě dnes jako řádný profesor na Univerzitě J.E. Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem. Ostatně je také členem společnosti IAVSD (International Association for Vehicle System Dynamics).
Od roku 1963 byl, společně s Dr. Ing. Františkem Žaludem a Ing. Zdeňkem Karfusem, ve vedení Odborné skupiny automobily při Strojnické společnosti ČSVTS, na kterou přirozeným vývojem navazuje dnešní Česká automobilová společnost (CAS). Politické uvolnění poloviny šedesátých let umožnilo navázat kontakty s ostatními společnostmi automobilových inženýrů, sdruženými ve světové společnosti FISITA. Pod hlavičkou ČSNK (Český a slovenský národní komitét) byli v roce 1966 přijati českoslovenští odborníci do společnosti FISITA. Prof. Apetaur byl v letech 1970 – 1996 delegátem ČSAT (přechodný mezistupeň mezi ČSNK a dnešní CAS) a členem předsednictva FISITA. Po několika úspěšných jednáních rady FISITA v Praze (1972, 1984, 1992) byla společnost CAS poctěna pořádáním XXVI. světového kongresu FISITA s profesorem Apetaurem v čele (Praha 1996). Po tomto kongresu došlo k poslední kosmetické úpravě jména společnosti a delegátem se stal současný předseda CAS-SAE (Czech Automotive Society – Society of Automotive Engineers).
Ing. Branko Remek, CSc., předseda CAS-SAE
Kontakt: branko.remek@fs.cvut.cz
