K některým důvodům zamítnutí návrhu novely zákona o odpadech se však musíme vyjádřit.
Zejména musíme odmítnout uváděná vyjádření, že „by byl dotován automobilový sektor v cizí zemi“ a že „nelze například zaručit, že občané nevyužijí daný příspěvek na nákup vozidel vyráběných mimo ČR„. Těmito vyjádřeními je vlastně popírán princip volného obchodu a solidarity mezi zeměmi EU a firmami evropského automobilového průmyslu. Vždyť automobily vyrobené v ČR se prodávají v rámci “šrotovného “ i v těch zemích EU, kde bylo zavedeno. Navíc ČR v rámci svého předsednictví iniciovala vymezení bariér pro „šrotovné“ právě tak, aby ho nebylo možno zneužít k protekcionismu či zvýhodňování domácích výrobců.
Na odmítání a neustálé diskuze o zavedení „šrotovného“ v ČR však doplácejí především tuzemští výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel, kteří dodávají své produkty všem evropským automobilkám. Při jednáních se zahraničními partnery je jim vyčítáno, že se ČR „nemorálně veze na cizích vlnách“, že je „černým pasažérem“ v rámci evropského automobilového průmyslu. To značně ztěžuje jejich vyjednávací pozici při uzavírání smluv o přidělení zakázek na modely připravované pro roky 2011 až 2013.
„Šrotovné“ zavádí mimo jiné i USA a Čína (kromě 12 zemí EU, kde v současné době probíhá nebo již proběhlo). Zavedením „šrotovného“ dochází k alespoň dílčímu vyrovnání propadu prodejů daných sníženou poptávkou „standardních“ zákazníků v době ekonomické recese. „Šrotovné“ má však jeden základní a rozhodující faktor: FUNGUJE! Kromě toho má navíc, mimo dílčího ekonomického efektu, též významné pozitivní dopady na životní prostředí a bezpečnost provozu (vyřazení starých ekologicky a bezpečnostně nevyhovujících automobilů).
Je-li „šrotovné“ nazýváno diskriminačním opatřením, které zvýhodňuje pouze automobilový průmysl, tak zároveň musíme položit otázku, proč takto nejsou nazývána i jiná opatření zaměřená na podporu jednoho odvětví či oboru, která již byla v ČR bez problémů schválena?
Nejedná se též o žádný krátkodobý zájem několika silných podniků automobilového průmyslu. Na neutěšenou věkovou strukturu vozového parku v ČR (téměř 60 % registrovaných osobních automobilů je starších než 10 let) a potřebu řešení jeho obnovy z hlediska ekologie a bezpečnosti provozu poukazuje Sdružení AP již od roku 2004. Tzv. „šrotovné“ je však v rámci obnovy vozového parku pouze jedním z prvků naznačeného systému. O tom svědčí i to, že tento prvek byl použit v řadě zemí EU již v minulosti, tedy nikoli jen v době ekonomické recese. K žádné „odvětvové deformaci trhu“ přitom nedošlo.
Závěrem nutno uvést, že: přes značnou konkurenci na evropském trhu patří tuzemské firmy ŠKODA Auto, TPCA Czech a Hyundai Motor Manufacturing Czech k těm, o jejichž automobily je v zemích EU stálý zájem a zavedení „šrotovného“ tuto pozici ještě posílilo; na automobilový průmysl je navázána řada dalších oborů jako je průmysl výroby plastů, textilní, chemický a sklářský průmysl, výroba surovin, služby a obchod.
Ing. Antonín Šípek, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu ČR
