SOVA za pět let vyřídila tisíce stížností na prodejce ojetin, stále volá po trestnosti přetáčení tachometrů.

Sdružení na ochranu vlastníků automobilů – SOVA během své pětileté činnosti již zodpovědělo na 3500 dotazů a stížností majitelů ojetých automobilů.

Lidé si nejvíce stěžují na přetáčené tachometry, omlazené automobily, bourané automobily a nepružné vyřizování reklamací.

„Devadesát procent všech stížností jde na vrub zejména individuálním dovozcům a malým autobazarům. Z hlediska podílu jednotlivých stížností je jasné, že nejpalčivějším problémem je přetáčení tachometrů,“ uvedl předseda sdružení Ing. Zbyněk Veselý.

Ze statistik sdružení vyplývá, že právě přetáčení tachometrů se týká na 75 % všech stížností. „Bohužel se zatím nepodařilo prosadit, aby přetáčení tachometrů bylo podobně jako v Německu trestným činem. Orgány činné v trestním řízení mají obecně bohužel málo nástrojů pro účinné postihování tohoto nešvaru,“ stěžuje si Veselý. Naopak po zavedení emisních poplatků značně klesl počet stížností na omlazené automobily. „Do zavedení emisních poplatků bylo těchto stížností 10%, od ledna zaznamenáváme radikální pokles. Emisní poplatky totiž omezily import nejstarších ojetin, u kterých vedlo omlazování spolu s přetáčením tachometrů k obrovským nelegálním ziskům a největšímu klamání zákazníků,“ dodal Veselý.

Za jeden z nejzávažnějších problémů na trhu ojetých automobilů považuje přetáčení tachometrů i Ing. Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia: „Odborníci z Cebie na základě letitého prověřování spočítali, že 40 % prodávaných ojetých aut u nás má stočený tachometr. To je 200 tisíc aut ročně, která jsou takto předražena v průměru nejméně o 30 tisíc korun a představují v souhrnu miliardy do kapes podvodníků,“ uvedl. Dalším problémem je falšování identity kradených automobilů. „Z dvaceti tisíc aut, která jsou ročně ukradena, skoro deset tisíc přihlášeno do provozu pod jinou identitou,“ poznamenal Pajer. Proti kriminalitě a falšování údajů Cebia vymyslela řadu prostředků. Třeba pískování autoskel, které využilo přes 300 tisíc motoristů. „Auto s označenými skly se totiž dost dobře nedá využít na přestavbu s jiným rokem výroby nebo s jiným VIN, poněvadž skla obsahují také kód roku výroby,“ řekl Pajer.

Na základě úspěšné činnosti sdružení SOVA v České republice vzniklo obdobné sdružení rovněž na Slovensku. Zkušenosti od východních sousedů ukazují, že temní trh ojetin se potýká s více méně stejnými problémy. „Máme podobne ako v Česku rad sťažností na základné tri problémy – pretočené tachometre – zhruba 70% sťažností – neochotu v reklamačnom procese – zhruba 20% sťažností a omladzovanie áut – ostávajúcich cca 10% sťažností. Celkom často sa tiež vyskytujú sťažnosti na kúpu auta od „známeho“. Z nášho pohľadu je najmenej riziková kúpa vo väčších autobazároch, ktoré sú vlastníkmi áut, pretože tu je reklamačný proces oveľa jednoduchší a predvídateľnejší,“ uvedl předseda slovenského Spolku na ochranu vlastníkov automobilov – SOVA Mgr. Július Petrus. Za rok činnosti sdružení obdrželo na 300 stížností občanů.

Sdružení na ochranu vlastníků automobilů – SOVA brání práva spotřebitelů – zákazníků autobazarů a uživatelů ojetých vozů. Bylo založeno v roce 2004 v reakci na stále se zhoršující stav vozového parku, související s postupným změkčováním pravidel pro dovoz ojetin ze zahraničí zejména v souvislosti s připravovaným vstupem ČR do EU.