Patera přestavuje Xsaru

Skvělou loňskou sezónou, nejlepší až dosud ve své třináctileté kariéře se může pochlubit vrchař Eduard Patera, který v březnu oslaví 36. narozeniny. První v mistrovství ČR ve třídě A do 2 litrů a druhý ve Středoevropské zóně, když zvítězil v rakouském Mülbachu a druhý projel cílem v Dubrovniku (za mistrem Evropy Puličem) a v Dobšiné. Dosavadní úspěchy zavazují, a proto nenechává nic náhodě a v době naší návštěvy měl svůj Citroën Xsara rozebrán do posledního šroubku.

„Měníme prakticky všechno, takže vlastně stavíme nové auto. S loňským motorem jsem absolvoval bez jediného technického problému všech osmnáct podniků včetně dvou závodů na okruhu. Doslova a do písmene držák. Ten přes zimu zrepasujeme a navíc chystáme ještě jeden motor, stejný jako má Vojtěch na rallye. Měl by mít cca 240 k a větší točivý moment. Připravujeme rovněž nový podvozek odpovídající kitové verzi včetně brzd. Stávající podvozek byl totiž velice špatný, na což jsme přišli s mechaniky až po vrchařské sezóně. Na závěr roku jsem si zkusil okruh a tam vlastně zjistil, že díky špatné geometrii nejsem schopen předjet auto o slabším výkonu. Pokud se nám podaří auto vyladit tak, aby mohlo úspěšně závodit i na okruhu, potom bych je zkusil. Kopcům však zůstanu věrný“, říká Eduard Patera, který Citroën Xsaru vylepšuje už druhou sezónu a úspěchy se dostavují.

Velmi si považuje výsledek ze závodu do vrchu u Zagrebu vedoucí po trati rychlostní zkoušky Ina Delta rallye. Skončil sice až pátý, čtrnáct sekund za vítěznou domácí hvězdou Darko Pelhjanem s extovárním VW Golf kit, který jezdí tuto trať déle než deset let a zná ji tudíž dokonale. „Jde vyloženě o soutěžáckou trať, problémem je jen hrbolatý povrch. Proto tady nestartují formule. Trénoval jsem s Jumperem, ale s tím to moc dobře nejde, a tak jsem třetinu tratě jel na oči“.

Vůbec technické tratě miluje Eduard Patera ze všeho nejvíc, naopak tratě v Brně a Kohoutovicích využívající část nového i starého okruhu nebo Náměšť by pro něho nemusely existovat. Právě vzhledem k velice rozdílným charakterům jednotlivých tratí, ať u nás či v zahraničí, si připravuje dvě převodovky. Jsou totiž tratě, jako už zmíněné „okruhové kopce“ nebo třeba Dobšiná, kde bez „okruhové skříně“ nelze zajet slušný výsledek. „Třeba v Dobšiné jedu s kopcovou převodovkou v omezovači 197 km/h, motor brblá a cítím, že by to šlo ještě rychleji“. Na technických tratích se také smazává částečně výkon motoru. Např. na Petra Vojáčka s Fordem Escort Cosworth ztrácí zhruba jednu sekundu na kilometr a tento odstup by rád snížil na minimum. „Záleží co soupeři přes zimu vymyslí. Všechno je o penězích. Jen zrychlení o půl sekundy přijde na sto tisíc korun. Dost mi teď pomohlo Sunoco v rámci dosažených výsledků loňského roku“.

Jenže konkurence rovněž zbrojí na novou sezónu, a tak jestli chce Patera udržet krok a obhájit loňské výsledky, tak mu ani nic jiného nezbývá. Václav Šlajchrt vybavil svého Escorta sekvenční převodovkou a nejvýkonnějším dvoulitrovým motorem ve třídě, Vlastimil Brůzl si opatřil kitovou Felicii 1.6 po Martinu Dlouhém, do dvoulitrů se dost možná chystá Freiberg, který by rád Maxi Clio a ani další překvapení nejsou vyloučena. Na dobrý výsledek už dnes nestačí mít jen dobré ruce, ale i kvalitní automobil.

A perlička nakonec: Celou sezónu absolvoval s vozem o 60 kg těžším než je minimální povolená hodnota. Auto totiž vážil u uhlířů a ti mají na váze nastaveno trvale o něco víc.