Také v letošním roce se v rámci příprav veletrhu AUTOSALON BRNO 2007 uskuteční tzv. PRESS CLUBY – dnes již velmi populární série setkání novinářů s odborníky nad nejrůznějšími tématy. A protože současný stav vozového parku v ČR nemůže snad nikoho nechávat klidným, není divu, že prvním tématem pro PRESS CLUB se staly právě otázky bezpečnosti.
Dle údajů CRV bylo k 31.12.2006 v ČR registrováno celkem 6 490 393 ks vozidel všech kategorií, k 31.12.2005 to bylo 6 231 601 ks. V r. 2006 bylo poprvé v ČR zaregistrováno 450 865 ks vozidel. Z porovnání údajů vyplývá, že z registru bylo v roce 2006 vyřazeno v souhrnu více než 190 000 ks silničních vozidel (z toho je zřejmě cca 100 000 ks na „depozitech“).
Osobních automobilů bylo registrováno 4 108 610 ks v průměrném věku 13,87 roku. Stav k 31.12.2005 byl 3 958 708 ks registrovaných osobních automobilů s průměrným stářím 13,82 roku. V registru tak za rok 2006 přibylo 149 902 ks osobních automobilů, přičemž první registrace za rok 2006 činily 307 130 ks (z toho 123 987 nových a 183 143 ojetých).
Za předpokladu, že průměrný věk vozidel trvale vyřazených z provozu byl jen 21 let (absolutně nejvíce se vyřazují vozy Škoda řady 105 a 120), lze z údajů matematicky dopočítat, že skutečný průměrný věk dovezených ojetých osobních automobilů zřejmě překračuje hranici 8,5 roku.
Optimální stáří vozového parku osobních automobilů se pohybuje v rozmezí 8 až 10 let, což je stav ve většině vyspělých zemí. Situace v ČR je taková, že místo aby se k této optimální hodnotě postupně blížila, od roku 1999 prakticky stagnuje na úrovni kolem 13,6 roku a v roce 2006 se dále přiblížila 14 rokům! Tento nepříznivý stav se pak dále negativně projevuje v narůstajícím zatěžování ovzduší provozem osobních automobilů a zároveň i v závažnějších důsledcích případných nehod těchto vozidel (tato vozidla mají nižší míru aktivní a pasivní bezpečnosti).
Nová vozidla s novými systémy
Starší automobily zcela samozřejmě nemohou dosahovat například současně nastavených bezpečnostních standardů. Vždyť třeba jen systémy ABS byly ještě před nedávnem vyhrazeny pouze pro vozy vyšších tříd a dnes jsou již standardem i pro nižší kategorie vozidel. Stabilizační systémy, brzdové asistenty, větší počet airbagů a další systémy se dnes stále častěji objevují v jednotlivých kategoriích automobilů. Vývojová střediska a týmy techniků se snaží vytvořit asistenční systémy pro řidiče, které by dokázaly odvrátit nebezpečí havárií, případně snížit jejich závažnost. Intenzivně se tak pracuje například na tzv. „senzitivním automobilu“. Ten bude disponovat senzory a elektronickými systémy, které monitorují a vyhodnocují situaci na silnici a které nebezpečné situace včas rozeznají a mohou tak podporovat rychlou reakci řidiče. Mnohé z jednotlivě použitých systémů se již dnes montují do vozidel i v sériové výrobě. Další systémy se připravují a modulově by měly navazovat právě na systémy stávající. Nové systémy by měly zostřit pozornost řidiče, varovat jej před nebezpečnými situacemi – a v případě nouze dokonce samostatně zasáhnout do jízdních manévrů. Budoucí asistenční funkce si vyžadují úzké propojení aktivních a pasivních bezpečnostních systémů s předvídajícími asistenčními systémy pro řidiče.
AUTOSALON BRNO 2007 připravuje k tématu bezpečnosti motorových vozidel mezinárodní konferenci na téma „Bezpečnost na silnicích“ s názvem BRNOSAFETY 2007. Konference se uskuteční v pondělí 11. června 2007 a její témata jsou rozdělena do následujících okruhů:
- Bezpečnost silničního provozu: jednotný přístup k záchraně životů
- Bezpečnou infrastrukturou ke zvýšení bezpečnosti na silnici
- Lidský faktor: vzdělávání a prosazování silničního zákona
- Výroba bezpečných automobilů a zodpovědnost výrobců
Nejen bezpečnost, ale také ekologie
Velké množství starých automobilů pohybujících se po našich silnicích má také značně negativní vliv na životní prostředí. Lze předpokládat, že vozidla s benzinovými motory roku výroby 1989 a nižšího (starší než 15 let) nejsou v převážné většině případů vybavena katalyzátorem. Z odborných studií a rozborů vyplývá, že vozidla bez katalyzátoru vyprodukují při polovičním ročním proběhu km (např. 5 000 km/rok) téměř 3 x více emisí (NOx + HC) než vozidla s katalyzátorem při proběhu 10 000 km/rok. Při zachování stávajícího trendu (ročně vyřazováno z provozu cca 100 tis. osobních automobilů bez katalyzátoru a přibude 200 tis. vozidel s katalyzátorem), se emise výfukových plynů (NOx + HC) sníží do roku 2010 jen o cca 30 % oproti roku 2004. Pokud by však byla nastartována urychlená obměna vozového parku (to znamená ročně vyřazovat z provozu min. 200 tis. vozidel bez katalyzátoru a nově registrovat 300 tis. osobních automobilů s katalyzátorem), došlo by do roku 2010 ke snížení emisí daných provozem osobních automobilů o více než 55 % oproti roku 2004.
Zde je třeba připomenout, že v rámci snížení dopadu provozu osobních automobilů na životní prostředí byly ve většině vyspělých evropských zemí po náběhu katalyzátorů (výrazné snížení emisí) přijaty v období 1995 – 2000 podpůrné programy na výraznou obnovu vozidlového parku.
K výše uvedenému je potřeba ještě říci, že osobní automobily s benzinovým motorem bez katalyzátoru (vozy starší 15 let) tvoří stále více než 35 % (cca 1 200 000 ks) vozového parku vozidel registrovaných v této kategorii. Tato vozidla se na celkovém ročním proběhu km podílejí necelými 30 %, ale na celkových emisích (HC + NOx) z provozu osobních automobilů téměř 80 %. Nejedná se přitom jen o staré škodovky, jak bývá často uváděno, ale značný podíl těchto vozidel tvoří již zahraniční vozidla (dovezená jako ojetá po roce 1990). Pokud bude zachován stávající trend obměny vozového parku novými vozidly (ročně necelá 4 % z celkového počtu registrovaných vozů), tak v roce 2010 se budou osobní automobily bez katalyzátoru podílet na celkovém ročním proběhu km zhruba 15 %, ale na celkových emisích stále více než 70 %. V případě nastartování rychlejší obměny vozového parku (na minimální evropskou úroveň, to je 8 % z celkového počtu registrací) by se podíl starých vozidel na celkovém ročním proběhu km v roce 2010 snížil na zhruba 5 % a celkové emise vlivem provozu osobních by se oproti roku 2004 snížily o 56 % (ze 46 575 tun v roce 2004 na 20 547 tun v roce 2010).
Podklady: SAP, SDA
