Problémem je, že zdraví lidé parkují na místech invalidů, stává se to často?
Ano, skutečně se to stává poměrně často a to velkou měrou nejen úmyslnou bezohledností, ale také nevšímavostí a nepozorností řidičů.
Jak takoví lidé argumentují, když je pokutujete?
Reakce řidičů je různá, ti bezohlední argumentují tím, že zde je volno a oni tu parkují jenom krátkou dobu, a proto nikoho neomezují. Když zrovna v té době přijede řidič –invalida, tak se vymlouvají, že to nemohli tušit, nebo že bychom měli řešit závažnější problémy a slušné lidi nechat na pokoji… Ti nevšímaví a nepozorní se většinou omlouvají a přiznají svou chybu.
Jak takové situaci lze zabránit? Změnou v legislativě?
Mám zkušenost, že změna legislativy ovlivní naše chování jen málokdy. Buď jste člověk, který přirozeně uvažuje o svém jednání a jeho důsledcích a pak nepotřebujete nad sebou stálý dozor v jakékoli formě, anebo vidíte jenom sám sebe a nic s vámi nehne, protože se budete přizpůsobovat jen zřídka.
Jsou za takové parkování vyšší pokuty než za špatné parkování jinde?
Ano, za neoprávněné parkování na místech určených pro invalidy lze uložit blokovou pokutu až do výše pěti tisíc korun, u ostatních přestupků lze uložit blokovou pokutu do tisíce korun.
Co musí vozíčkář nebo jinak hendikepovaný člověk udělat pro to, aby mohl mít svoje vlastní parkovací místo?
Pokud chce vozíčkář nebo hendikepovaný člověk mít svoje parkovací místo, například u svého domu, musí se dostavit s průkazem invalidy na místní úřad odboru dopravy v místě bydliště, kde posoudí, jestli se skutečně jedná o případ, kdy lze takové místo přidělit a označit příslušnou dopravní značkou.
Jak se chovají vozíčkáři nebo hendikepovaní při řízení, jsou opatrnější?
Zkušenost je taková, že hendikepovaní lidé jsou nucení být celý svůj život mnohem více obezřetnější a tak je to pro ně přirozené i za volantem.
V pondělí 5. dubna rozhovor s Františkem Glazarem, třiadvacetiletým vozíčkářem z Prahy, který auto používá každý den.
/hqdefault.jpg">
