Drážní inspekce uvádí, že během roku 2019 došlo na tramvajových drahách v rámci celé České republiky celkově ke 2 731 mimořádných událostí, během nichž 7 lidí přišlo o život a dalších 485 bylo zraněno. Za první čtyři měsíce letošního roku při celkově 688 mimořádných událostech sice nikdo nezemřel, avšak zraněno bylo 106 osob. Určitě nezaškodí zopakovat si základní pravidla, jak se mají řidiči motorových i nemotorových vozidel chovat v silničním provozu k tramvajím.
Pravidla silničního provozu jasně stanoví, jak se mají řidiči vozidel – motorových i nemotorových – chovat při jízdě okolo tramvajových zastávek. Rovněž tak definují, za jakých podmínek lze případně stojící či jedoucí tramvaj objet. „Praxe ovšem naznačuje, že je stále mnoho řidičů, kteří mají s některými z uvedených pravidel problémy. Často se jedná o motoristy, kteří žijí v místech, kde tramvaje nejezdí. Pokud přijedou do města, kde je potkají, řada z nich si není s aplikací příslušných zásad jistá,“ říká Roman Budský z Platformy VIZE 0.
Jak se chovat k tramvaji jedoucí stejným směrem
V zásadě jsou možné dva případy. Pokud tramvaj jede na tramvajovém pásu, který je v úrovni vozovky. Na takový pás smí řidič motorového i nemotorového vozidla vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci… a také pokud to vyžadují zvláštní okolnosti, například není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa. „V žádném z těchto případů nesmí řidič vjíždějící na tramvajový pás ohrozit, ale ani omezit jedoucí tramvaj. Zkrátka nesmí řidiči tramvaje sebeméně překážet v jízdě,“ uvádí Budský. Nejeden řidič jedoucí za tramvají na pásu v úrovni vozovky může pocítit pokušení pomaleji jedoucí tramvaj předjet. To ale obecně pravidla silničního provozu nepovolují. Platí, že podél tramvaje se jezdí vpravo. Jedinou výjimkou je situace, kdy je osazena dopravní značka IP 23 b (Objíždění tramvaje – jízda podél tramvaje vlevo).
Pokud jede tramvaj na tramvajovém pásu zvýšeném nebo sníženém pod úroveň vozovky nebo od vozovky jinak odděleném (například obrubníkem), smí se tento pás přejíždět jen příčně, a to zásadně jen na místě k tomu přizpůsobeném. A také zde platí, že řidič tramvaje nesmí být nejen ohrožen, ale ani omezen. Řidiči ostatních vozidel musí být opravdu obezřetní. Tramvajová souprava plná cestujících totiž váží několik desítek tun. Její brzdná dráha je mnohonásobně delší než u osobního vozidla, brzdí i hůře než autobus. Navíc řidič tramvaje jakožto kolejového vozidla se případné překážce nevyhne.
V obou uvedených případech platí, že jede-li tramvaj jinou rychlostí než vozidla jedoucí stejným směrem, nejde o vzájemné předjíždění. Tedy pokud je vedle jedoucí tramvaje dostatek místa vpravo, mohou například rychleji jedoucí vozidla tramvaj minout zprava. Může nastat situace, kdy řidič vozidla nemůže nebo nechce projet kolem jedoucí tramvaje vpravo. Pak je povinen jet za ní v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičům. Pro úplnost dodejme, že není-li možné vyhnout se protijedoucí tramvaji vpravo, vyhne se jí řidič motorového či nemotorového vozidla vlevo (jedná se o situace, kdy jezdí tramvaje při jednom okraji silnice).
Jak se mají řidiči vozidel (motorových i nemotorových) chovat v prostoru tramvajových zastávek.
Pokud jezdí tramvaj po zvýšeném (resp. sníženém) pásu a v daném místě se nachází nástupní ostrůvek (tzv. refýž), jezdí se kolem tohoto ostrůvku vpravo. Výjimečně vlevo se smí jet jen tehdy, pokud brání jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu. Ve všech případech pak platí, že při jízdě podél nástupního ostrůvku je nutno dbát zvýšené opatrnosti. Pamatovat je nutno především na bezpečnost chodců přebíhajících mezi refýží a chodníkem a také na bezpečnost osob stojících na refýži. Často tam bývá málo místa a současně hodně lidí, stačí málo a některá z osob může nechtěně vstoupit do jízdní dráhy projíždějících vozidel.
Tramvaj (ale vlastně každé vozidlo hromadné dopravy – tedy i autobus nebo trolejbus) jedoucí po zvýšeném středovém pásu může zastavit v zastávce, kde není nástupní ostrůvek. Nastupující i vystupující cestující jsou tak nuceni bezprostředně vstupovat na vozovku. A to je nebezpečné. Proto pravidla silničního provozu jednoznačně stanoví, že řidič jiného vozidla musí zastavit vozidlo. Pokud je v zastávce více vozidel hromadné dopravy osob, musí zastavit za druhým z nich. V případě tramvají je nutné pamatovat na to, že jedním vozidlem je i souprava tramvají. Pokud se tedy bude např. jednat o dvě soupravy po dvou spřažených tramvajích, zastaví řidič jiného vozidla už za v pořadí čtvrtým tramvajovým vozem. V jízdě smí pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li cestující, kteří nastupují nebo vystupují. „Už při příjezdu k prostoru takové zastávky je třeba pamatovat na to, že ještě před zastavením tramvaje mohou cestující vstupovat na vozovku. Pokud se dveře tramvaje po odbavení cestujících zavřou, bude nejlépe počkat, až se tramvaj dá do pohybu. Může se totiž stát, že mezi zavírajícími se dveřmi uvízne nějaký cestující a řidič tramvaje je ještě jednou před rozjetím otevře. Pokud by se v této chvíli netrpělivý řidič jiného vozidla rozjel, mohlo by snadno dojít ke srážce s vystupujícím cestujícím,“ varuje Roman Budský.
Řidič musí zastavit vozidlo i za tramvají, která zastavila u okraje vozovky. Cestující zpravidla vystupují přímo na chodník a z něho také nastupují. V žádném případě nesmí šofér podlehnout pokušení tramvaj ve stanici objet (zleva). Jednak to zakazuje zákon o silničním provozu, jednak by to bylo velmi nebezpečné. Přece jen osoby vystupující z tramvaje s objíždějícím vozidlem vůbec nepočítají, mohli by tak vběhnou přímo pod kola netrpělivého motoristy. Je tu ovšem jedna výjimka – tou je dopravní značka IP 23a „Objíždění tramvaje“, která označuje místo, kde lze tramvaje stojící v zastávce objíždět zleva.
