Používání směrových světel dělá řidičům problémy

Navzdory důsledné výuce v autoškolách řidiči později v provozu blinkry nepoužívají správně.
Ukazatele směru jsou základním a nejdůležitějším komunikačním prostředkem mezi účastníky silničního provozu.
Pro správné používání směrovek je podstatný i způsob držení volantu.

V porovnání s ostatními úkony, které musí řidič během jízdy zvládat, není používání směrových světel příliš složité. Zdánlivě jednoduchá věc však dělá řidičům nemalé problémy. Někteří jedinci přistupují k této činnosti laxně, často si nejsou jistí, před kterými úkony platí zákonná povinnost aktivovat blinkry, nebo dokonce považují blikání
za nadbytečné. To má za následek snížení plynulosti i bezpečnosti dopravy. Ke vzniku komplikací stačí i pozdě aktivovaný ukazatel. Ostatní účastníci silničního provozu nejsou o zamýšleném pohybu nebo blížící se změně informováni včas, a to vede ke vzniku dopravních nehod. Za nejhorší pak lze považovat nepoužití směrovek
při odbočování na křižovatce. Na řidiče, kteří nepoužívají směrovky, si chtěl posvítit už i exministr dopravy Dan Ťok, který za takové chování sliboval vysoké sankce.

Průzkum společnosti DEKRA Accident Research provedený v loňském roce na německých kruhových objezdech, odbočkách z hlavních komunikací, křižovatkách s hlavní silnicí v přímém směru i se zakřivením a na dálnicích čítal více než 5,5 tisíce vozidel. V průměru 50 % všech řidičů správně blikalo ve všech dopravních situacích. Mezi jednotlivými situacemi však existovaly zajímavé rozdíly. Přibližně 53 % řidičů použilo směrovky správně
při opouštění kruhového objezdu, asi 56 % na křižovatkách a 67 %na dálnici. Před odbočením z hlavní pozemní komunikace aktivovalo ukazatel naopak jen 22 % motoristů. Výzkumní pracovníci z DEKRY mimo jiné zaznamenali, že ženy (53 %) blikaly správně častěji než muži (45 %). Jak se také ukázalo, podíl šoférů, kteří používali směrovky správně, byl výrazně vyšší u nákladních automobilů (62 %) než celkový průměr všech uživatelů vozovky. „Obávám se, že u nás by podobný průzkum vyšel mnohem hůře,“ komentuje výsledky Martin Bednář, manažer preventivního projektu Nehodou to začíná a dopravní expert z českého zastoupení společnosti DEKRA, a dodává, že zejména
při jízdě na dálnici vnímá velkou četnost těchto nedostatků.

Obsluhu směrových ukazatelů musí každý zvládat už jako žák v autoškole velmi důsledně. Žádný učitel nemůže nechat zapomenutý blinkr bez povšimnutí. Během teoretické výuky nebo při domácím samostudiu žadatel získává znalosti, v jakých situacích a jakým způsobem se znamení směrovkami provádí. Při praktických jízdách si tuto činnost osvojí. Zdokonaluje nejen správný postup, kdy před aktivací ukazatele směru jízdy má již provedenou kontrolu dané strany v zrcátku, ale umí je správně používat i při více a více složitých řidičských úkonech. „Schopnost dávat znamení podle potřeby správně a včas, zejména o změně směru jízdy, ale i přiměřeně reagovat na všechna znamení dávaná ostatními účastníky provozu na pozemních komunikacích, jsou jedny z mnoha bodů, které hodnotí i zkušební komisař během závěrečné zkoušky, stejně jako dovednost kontroly funkce směrových světel před jízdou a správné držení volantu. Skutečně i správná poloha rukou na volantu ve třičtvrtě na tři vede ke snadné obsluze ovládací páčky pod volantem. V takovém případě stačí drobný pohyb prstem,“ upřesňuje Bednář. Zatímco má řidič stabilní kontakt s volantem, je připraven provádět další úkony. Moderní automobily nám navíc nabízejí komfortní trojblik malým dotykem. Proto je velmi zvláštní, že se řidičům nechce blikat, a to zvlášť s přibývající praxí.

Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích vyjmenovává tyto situace, kdy je řidič povinen dávat znamení o změně směru jízdy:

Při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého.
Při přejíždění z vyhrazeného jízdního pruhu do přilehlého jízdního pruhu.
Při objíždění stojícího vozidla, překážky nebo chodce.
Při předjíždění vozidla a při zařazování zpět před vozidlo po jeho předjetí.
Při předjíždění cyklisty.
Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci.
Při zajíždění k okraji pozemní komunikace nebo k chodníku za účelem zastavení nebo stání.
Při vyjíždění od okraje pozemní komunikace nebo od chodníku.
Při vyjíždění z kruhového objezdu.
Při změně směru jízdy a vybočování z něho.
Jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

Způsob používání směrovek uvádí § 30, který říká, že znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu. Aktivované blinkry ponechá řidič jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud vozidlo nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Pokud vozidlo směrovými světly není vybaveno nebo v případě jejich poruchy, dává řidič znamení upažením, a to jen před zapo-četím jízdního úkonu. Paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou stranu.

I řidiči integrovaného záchranného systému využívající právo přednostní jízdy by při jízdě se zapnutým zvukovým a světelným výstražným zařízením k zásahu ocenili čitelnější chování řidičů, kteří jim umožňují průjezd. „Vozidlo, které nám směrovkou dává najevo, že o nás ví a uhýbá, nám zajišťuje větší jistotu, umožňuje rychlejší průjezd a výrazně přispívá k bezpečnosti provozu. Neblikající vozidlo je nevyzpytatelné. Nikdy nevíte, kdy a kam odbočí nebo jaký manévr provede. Někteří se dokonce vyhnou vozidlu, které zastavilo před nimi, a snaží se jet dál, přestože za sebou mají vozidlo s majákem,“ konstatuje Bc. Alan Mejstřík, DiS., zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu, který 11 let zodpovídal za výběr, přípravu a výcvik nových řidičů zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy.