Nejvíce vozů na autoplyn je z přestaveb. Letos však roste nabídka továrních LPG automobilů

Zkapalněný ropný plyn (LPG) hraje prim mezi alternativními motorovými palivy v Česku i v Evropě. V loňském roce v tuzemsku přibylo více než 6 000 vozů na LPG, což je výrazně více než u ostatních alternativ. Většinou se jedná o přestavby benzínových motorů, letos se však dále rozšíří i nabídka továrních vozů na autoplyn. Po Capturu uvede Renault na trh také Clio na LPG. V aktuální situaci koronavirové pandemie a jejích pravděpodobných ekonomických dopadů podle odborníků možná význam LPG ještě poroste. Nižší kupní síla donutí lidi více přemýšlet o svých životních nákladech – a litr autoplynu je stále o polovinu levnější než litr benzínu nebo nafty. Vyšší využití LPG však také může výrazně snížit emise ve střednědobém horizontu.

Více než 8 milionů vozidel v rámci Evropy a přes 170 tisíc v Česku činí z LPG podle České asociace LPG (ČALPG) nejrozšířenější alternativní palivo. V loňském roce však bylo podle údajů Svazu dovozců automobilů (SDA) v segmentu osobních automobilů registrováno 406 nových vozů na LPG, zatímco například nových elektromobilů bylo registrováno 636 a vozů na stlačený zemní plyn (CNG) 1 768. „Prodeje LPG automobilů byly v roce 2019 nižší. Po část roku totiž v podstatě nebyly v nabídce. V letošním roce se ale prodeje LPG vozů vrátí zpět nad 1000 prodaných kusů, díky novým modelům možná i na 1 500,“ předpokládá Ivan Indráček, předseda ČALPG. „LPG navíc zřejmě posílí pozici alternativní jedničky, protože Volkswagen nedávno avizoval ukončení dalšího vývoje nových modelů vozů na CNG,“ dodává Ivan Indráček.

Na českém trhu se totiž v nedávné době objevily nové tovární modely vozidel na autoplyn a zanedlouho přibude další. Vozy s LPG motorizací představila na konci loňského roku Dacia a letos i Renault, a to v modelu Captur. „V obou případech jde o tříválcový motor TCe s výkonem 74 kW, respektive 100 koní. Během letošního dubna rozšíříme nabídku na českém trhu o Renault Clio se stejnou motorizací,“ prozradil Radek Malý, marketingový manažer Renault Česká republika.

Nové tovární LPG vozy však obecně tvoří jen asi pětinu veškerých nově registrovaných LPG pohonů. „U pohonu na LPG zaujímají největší podíl přestavby. Dle statistiky Ministerstva dopravy bylo v loňském roce v Česku provedeno 5 869 přestaveb vozů na LPG,“ uvedl Evžen Procházka, technik společnosti AUTOGAS CENTRUM. „Přestavět na LPG lze nejen vozidla s MPi motory, ale i vozy s motory s přímým vstřikováním benzínu, přičemž počet motorizací s možnou přestavbou neustále roste. Možná je i přestavba dieselových motorů na duální pohon LPG/CNG + diesel. Nejčastější cena přestavby u čtyřválcového MPi motoru při použití elektronického systému ochrany ventilů Valve Protector je 27 800 korun včetně DPH, u přestavby čtyřválcového motoru s přímým vstřikováním paliva je pak cena 35 900 korun včetně DPH,“ dodává Evžen Procházka s tím, že cena přestavby závisí na typu vstřikování benzínu (MPi / přímý vstřik), na počtu válců, výkonu a použitém LPG systému.

Návratnost investice do přestavby na LPG lze jednoduše spočítat online, zpravidla se investice vrátí po 20 tisících najetých kilometrech, v mnoha případech tedy již do roka. Litr autoplynu je totiž více než o polovinu levnější než benzín či nafta. Rychlejší návratnost je pak u některých továrních vozidel na autoplyn, kde je cena ve srovnání s benzínovou verzí vyšší jen minimálně. Například u Dacie Duster činí rozdíl 10 000 Kč, u Renaltu Captur 15 000 Kč. „I když nabídka továrních vozů na LPG aktuálně roste, je otázkou, co s celým automobilovým trhem udělá případná následná ekonomická recese související s pandemií COVID-19. Je ale možné, že nízké provozní náklady ještě povzbudí poptávku po LPG automobilech,“ dodává Ivan Indráček.

Vyšší využití autoplynu je však zásadní také z ekologického hlediska. LPG může již nyní v krátkodobém a střednědobém horizontu výrazně snížit škodlivé emise z dopravy do doby, než se ve větší míře prosadí bezemisní alternativní pohony. „V oblasti ‚dekarbonizace‘ dopravy očekávám v následujícím období od Evropské unie mnohem realističtější přístup a omezení dosavadního extrémního tlaku na zavádění alternativ typu elektřina, vodík nebo zkapalněný zemní plyn. Je zřejmé, že evropská ekonomika utrpí těžké ztráty a finančními zdroji už nebude možné štědře dotovat nákupy vozidel, výstavbu infrastruktury nebo výrobu paliv jako doposud,“ předpokládá Ivan Indráček.