Budoucnost tankování bude patřit robotickým rukám. Úplné bezobslužnosti může bránit psychologický efekt

Modernizace čerpacích stanic by měla směřovat k postupné úplné bezobslužnosti. Zatímco dnes se tyto typy stojanů objevují především u stanic s minimem doplňkových služeb, budoucnost by měla alespoň částečně patřit robotizaci. Důvodem pro zavádění tohoto řešení je rostoucí poptávka po komfortu řidičů, limitem mohou být negativní psychologické efekty či nekompatibilita nově vyráběných vozů. Širší rozmach tohoto řešení lze podle odborníků čekat až po roce 2035.

Již dnes je možné u některých čerpacích stanic vyřešit doplnění paliva a jeho následné zaplacení kompletně bezobslužně. Slouží k tomu zpravidla plně automatizované stojany, které umožňují před tankováním zadat například finanční limit, který uživatel za pohonné hmoty uhradí. Tohoto řešení využívají stanice zejména během nočních provozů a v méně frekventovaných oblastech. Absence jakékoliv obsluhy se zároveň častěji vyskytuje u stanic, které standardně nenabízí širší portfolio přidružených služeb – typicky občerstvení či teplou kuchyni.

Pro stanici to znamená zejména ušetření mzdových nákladů. Bezobslužné stojany v současnosti nemusí plnit pouze svoji základní funkci, tedy umožnit uživateli doplnit potřebné množství paliva a obratem ho – zpravidla bezhotovostně – uhradit. Fungovat zároveň mohou jako nositele reklamních sdělení či užitečných informací, například těch týkajících se počasí. „Díky dálkové správě je dnes možné prakticky všechny stojany obsluhovat z jednoho místa, nejedná se přitom o příliš nákladné řešení. V případě reklamy je tak především ve velkých zemích typu Francie možné efektivněji cílit konkrétní sdělení v závislosti na regionu, kde se stojan nachází,“ uvedl Daniel Struž ze společnosti Adast Systems, která se zabývá produkcí bezobslužných čerpacích stanic.

Bezobslužnost stanic s širokým portfoliem služeb

Z hlediska dalšího vývoje je přitom pravděpodobné, že se bezobslužné řešení v budoucnosti rozšíří i na pumpy, jejichž doplňkové služby jsou už dnes poměrně široké. „Už dnes by bylo možné se v prostorách bezobslužné čerpací stanice i kvalitně najíst. Ostatně i v Česku existují bezobslužné prodejny, v jiných provozech se zase využívají ohřívací boxy, které udrží potraviny celou noc teplé. Zkombinovat tyto prvky není z našeho pohledu nic obtížného. Ačkoliv tedy toto řešení umíme realizovat, provozovatelé čerpacích stanic se do něj zatím nehrnou,“ doplnil Daniel Struž.

Limitem v zavádění kompletní bezobslužnosti je podle něj například psychologický efekt prázdné benzinové pumpy bez jakéhokoliv pracovníka. Ta na běžného uživatele může působit buď nepříliš bezpečným dojmem, případně může při letmém projíždění kolem ní získat pocit, že stanice není otevřená. Řada uživatelů zároveň stále než komunikaci s automatickým systémem či robotem vyžaduje kontakt s člověkem. Podle Struže se to dobře ukázalo během pandemie, kdy lidé po prvotním pobytu doma začali následně vyhledávat sociální kontakty o to více.

V neposlední řadě se podle něj budou muset provozovatelé stanic zabývat otázkou zaměstnanosti. Tedy že i když existují technologie pro to, aby byla benzinová pumpa plně automatizovaná a robotizovaná a ušetřila nemalou část nákladů na mzdách, ve finále bude nutné i na těchto pozicích nutné zaměstnávat lidi. Pokud by totiž byli ze dne na den nahrazeni roboty, ocitlo by se jich bez práce obrovské množství.

Status quo do roku 2035?

Nástupu plně bezobslužných čerpacích stanic podle Struže naopak vyhovuje čím dál větší poptávka po uživatelském komfortu zákazníků a jejich zaneprázdněnost. Pro tyto uživatele by tak měla v budoucnu existovat varianta, kdy při doplnění paliva či jiného zdroje energie nebudou muset vůbec vystupovat z vozu. „Nejpravděpodobnější variantou je existence například robotické ruky, která sama rozpozná, zda vůz potřebuje naftu, elektřinu či vodík. Následně se o vše postará, aniž by člověk musel vystupovat z vozu. Placení pak proběhne například projetím turniketu, kdy bude platba stržena z účtu, například prostřednictvím náramku, hodinek či jiného média,“ nastínil budoucnost Struž.

Podle něj však taková realita zatím není na spadnutí. Prvotním nositelem podobné technologie musí být vždy vozy, v současnosti se do nich ale zatím technologie umožňující rozpoznání typu paliva či zdroje energie pro čerpací stanici neinstalují. „Automobilový průmysl aktuálně řeší jinou palčivou otázku – jak snížit emise. Jakmile ji vyřeší, může se začít orientovat na zvyšování komfortu řidičů při tankování. Nicméně s ohledem na aktuální dění očekávám, že minimálně do roku 2035, kdy se plánuje ukončení výroby vozů se spalovacími motory, se v tomto ohledu nestane nic, co by najednou zavedlo plnou bezobslužnost u poloviny benzinových stanic v republice,“ uzavřel Daniel Struž.