Bentley se vrací

V roce 1930 se Bentley naposledy oficiálně účastnil „čtyřiadvacetihodinovky“ v Le Mans a v pořadí pátým vítězstvím tak uzavřel slavnou kapitolu své historie. Na ní chce navázat ve dnech 16. a 17. června, kdy se dva prototypy GT objeví opět v Le Mans. Bude zároveň jedinou značkou, která už startovala v prvním ročníku Le Mans v roce 1923. Jméno Bentley má mezi příznivci vytrvalostních závodů takový zvuk jako Ferrari ve formuli 1.

Vozidlo pro Le Mans vyvinula a postavila firma Racing Technology Norfolk, za účast v závodě odpovídá Apex Racing Team Richarda Lloyda a jezdce si zajistila firma Bentley sama, resp. její šéf Tony Gott, sám kdysi aktivní jezdec. Čtveřici Britů – Martin Brundle (41), Guy Smith (26), Andy Wallace (40) a James Weaver (46) doplní ještě Francouz Stéphane Ortelli (31) a Američan Butch Leitzinger (32). Role poradce se ujal Derek Bell, bývalý tovární jezdec Porsche, pětinásobný vítěz Le Mans a „Member of the British Empire“.

Bentley zůstává i po 70 letech věrný tradici, a tak metr vysoký vůz nese označení EXP Speed 8. Tedy stejnou značku jako dal svým vozům už zakladatel firmy Walter Owen Bentley. Také barva zůstala prakticky stejná – klasická britská závodní zeleň dostala pouze metalický nádech.

Poněkud pikantní je použití pohonné jednotky, která nepochází z ostrova, ale ze země, která už léta ztrpčuje Britům život v Le Mans. Přes 600 k silný přeplňovaný osmiválec pochází z loňského vítězného Audi R8R. A právě teď se dostáváme k muži, který přerušil spánek Bentleye, k Ferdinandu Piëchovi, nejvyššímu představiteli VW. Před třemi roky přičlenil tuto značku do koncernu VW a tím ji naplnil novým životem. V roce 2000 vzrostly prodeje o 35 procent a po roce 2003, kdy se má objevit Bentley střední třídy (v ceně mezi 200 až 300 tis DEM), se má celosvětový odbyt zvýšit z 1500 na 9000 automobilů. A právě to je i jedním z důvodů, proč startovat v Le Mans.

Převzetím motoru Audi ušetřil Bentley minimálně rok vývoje, ale už napřesrok chce vyjet s vlastním. Konstukční kancelář se tak mohla omezit pouze na vývoj podvozku, ale ani tady nemuseli začínat od nuly. Tým z východoanglického hrabství měl k dispozici totiž Audi Coupé, uzavřený prototyp z roku 1999, paralelně vyvíjený s otevřeným Audi R8R. Podoba vozu se však změnila k nepoznání, ani šroubek nezůstal stejný.

Pro kupé mluví především účinná aerodynamika, vyšší výkon při použití většího restriktoru před oběma turbodmychadly a tudíž i vyšší rychlost. Naopak nevýhodou jsou o 2“ užší pneumatiky, které se rychleji opotřebovávají a musí se tudíž častěji měnit. Na druhé straně však vylepšují aerodynamiku.

Uzavřená verze také od řidičů vyžaduje notnou dávku akrobacie, neboť se musí protáhnout otvorem o velikost 55 x 50 cm. „V otevřeném voze může vystupující pilot pomoci střídajícímu a to v kupé nejde. Riziko chyby je zde mnohem větší“, tvrdí Andy Wallace.

Le Mans už zdaleka dnes není vytrvalostním závodem, ale sprintem od startu do cíle. Kdo chce vyhrát, musí mít rychlé a hlavně spolehlivé auto. Tuto strategii sledoval už W. O. Bentley před 70 lety. Každá sekunda, kdy auto stojí v boxu – je ztracená sekunda. Jestli však toto pravidlo platí i dnes, není tak stoprocentně jisté. Čas se získává na trati. V roce 1929 vyhráli John Duft a Frank Clement s průměrem 87km/h, v roce 2001 bude k vítězství zapotřebí víc než 200 km/h.

Vozy Bentley překvapily už v předkvalifikaci na Le Mans, v němž sice Kristensen s továrním Audi zajel nejrychlejší čas a o 3 sekundy zlepšil pole-position, jenže Martin Brundle se po osmihodinovém tréninku přiblížil k dánskému jezdci až na 1,3 sekundy, což znamenalo třetí příčku.