Jaké jsou nejčastější příčiny nehod řidičů vyjíždějících na dovolenou?
Únava, nepozornost, stres. Dále spěch, zbrklost a nebezpečné předjíždění jsou nejčastějšími bezprostředními příčinami selhání řidičů při dálkové jízdě na dovolenou. Jsou to nebezpečné psychické stavy řidičů, které stojí za nepříjemnými zážitky celých rodin, kdy jejich otec, matka – jako řidiči – řeší v lepším případě rozbité auto, zranění rodinných příslušníků, nebo dokonce fatální důsledky nehody, smrt člověka nebo vlastního dítěte.
Hraje roli u havárií a zranění cestujících v autě čas nehody?
U tisíců „dovolenkových“ řidičů platí, že v parném létě vyjíždějí ve večerních hodinách – „za chládku“. Bývá to kolem 20 až 21 hodiny. O půlnoci chtějí mít minimálně jednu pětinu trasy za sebou. Zkušený řidič ví, že únava a potřeba spánku při noční jízdě přichází pravidelně a je nejintenzivnější mezi 1 až 4 hodinou ranní. Důležité jsou proto častější kratší přestávky a je-li to možné střídání řidičů ve vozidle. To je optimální bezpečnostní samozřejmost. Čili noční jízda mezi první až čtvrtou hodinou je doba častých selhání a nehod. Dále je řidič hodně unavený posledních několik desítek kilometrů před cílem cesty, zpravidla před blížícím se mořem. Je v této „koncovce“ nakloněn k bagatelizaci pocitů únavy. Předčasně si říká „mám to za sebou“. Je velmi často ovlivněn předjímáním prožitků toho, co jej v příštích dnech čeká. Psychologicky je to známý jev rozšířené vnímavosti podnětů z prostředí. Řidič se blíží k radostným prožitkům jakéhosi „čundráctví“. Tím se mu kontrastně sníží jeho zaměřenost a koncentrace pozornosti vůči dopravní cestě. Většinu takových řidičů lehký dopravní konflikt – „skoronehoda“ vzpamatuje, nicméně častější jsou dokonané dopravní nehody pár kilometrů před cílem cesty. Rovněž je při návratu z dovolené řidič v poslední fázi cesty ovlivněn myšlenkami, zda bude byt v pořádku a co zítra v práci…
Řidiči, hlavně u cest do zahraničí, často přeceňují své schopnosti a síly. Jak se to konkrétně na jízdě a bezpečnosti projevuje?
Výše uvedeným psychickým stavům jako bezprostředním příčinám nehod předchází několik společných faktorů. Je to nesebekritičnost řidiče – nepřiznání si menší zkušenosti z časově náročného, celonočního řízení motorového vozidla. Nedostatečná příprava řidiče – odpočinek a „předespání“ před jízdou. Špatná příprava plánu cesty. Nepřipravenost vozidla. Nepoučení členů rodiny o trpělivé přiměřené kázni na cestě. Překvapení z únavy přichází u nepřipravených, méně zkušených řidičů. Reakce na únavu se liší dle temperamentu, věku a zejména je vázána mírou odpovědnosti a rozumové úrovně. „Jak člověk žije, tak také jezdí“. Někdo je asertivní, sebeprosazovačný, bez přiměřené úrovně „selského rozumu“ spojeného se zdravou dávkou strachu před možnými následky. Takový řidič je nakloněn myšlence „Pro jednou se nic nestane, když dojedu k moři vyčerpán“.
Existují nějaké oficiální nebo neoficiální normy určující kolik řidič vydrží, jak moc by měl při dlouhé cestě odpočívat?
Pozvolna se zvyšující zátěž způsobovaná dálkovou jízdou je ještě zrádnější tím, že únava řidiče neroste lineárně s časem. S prodloužením jízdy bez řádného odpočinku roste únava mnohem rychleji, než sami pociťujeme. Únava je zcela přirozená obrana organismu před vyčerpáním, jejímu vzniku nelze zabránit – dá se jen zmírnit její úroveň. Existuje několik cest zmírnění únavy. Nejdůležitější je jízdu přiměřeně kombinovat s přestávkami. Každé tři hodiny jízdy by měla následovat třicetiminutová přestávka. K výše zmíněné noční jízdě je vhodné střídat krátká přerušení jízdy na protažení procvičení se na odpočívadlech, s delšími přestávkami u čerpacích stanic a motorestů.
Co všechno může ovlivnit únavu řidiče? Existují různé podpůrné „energy drinky“, bonbony s guaranou, atd. …–
Únava se nedá zahnat kouřením. Když už, tak jen o jízdní pauze mimo vozidlo. Káva, kofein sice „bystří“ nervovou soustavu, ale současně dráždí k větší aktivitě. Zlepšuje kvantitativní výkon při současném zhoršení jeho kvality. Káva ve větších dávkách dráždí vnímání a zastírá stavy únavy, tím se organismus vyčerpává bez dostatečných signálů a nakonec v kombinaci s jídlem se může stát uspávacím prostředkem. Dodržovat pitný režim je důležité protiúnavové opatření. Dostatečný příjem nesycených chladných nápojů je při dálkových jízdách nezbytný. Žvýkačky a kyselé bonbony zamezí sucho v ústech a pohyby žvýkacích svalů ovlivňují pozitivně hladinu pozornosti. Někdy v nouzi, při silné únavě postačí i myšlenka na chuť citronu a na velmi krátkou dobu pomůže.
Na co by se řidič neměl při cestě na dovolenou rozhodně spoléhat?
Řidič se nemůže výhradně spoléhat na časový rozvrh, který si dopředu nad mapou cesty vypracuje. Vždy je třeba počítat s časovou rezervou. Neočekávaných prázdninových překvapení je na zahraničních jízdách stejně víc než dost a je dobře se na taková překvapení psychicky připravit a nevydávat se všanc stresovým situacím.
VÍTE ŽE…
- Na samotném konci cesty je řidič náchylný bagatelizovat pocit únavy?
- S prodloužením jízdy bez řádného odpočinku roste únava mnohem rychleji, než sami pociťujeme?
- Dodržování pitného režimu je důležité protiúnavové opatření.
Zítra ve čtvrtek 3. července 2003 otiskneme rozhovor s majorem Josefem Pomichálkem z dálničního oddělení Policie ČR.
