27. ročník Volkswagen rallye: drama až do konce

27. ročník soutěže, nesoucí v poslední době název podle svého hlavního sponzora, společnosti Volkswagen, připravil třiaosmdesáti zúčastněným posádkám patnáct asfaltových rychlostních zkoušek, včetně nejdelší v celém mistrovství, tzv. „Malontské“, která měří téměř 31 kilometrů. Letos se vyznačovala tím, že na jedné její půlce převládal suchý povrch a na druhé zase zcela opačný, tedy mokrý. Vlhký asfalt byl vůbec častým průvodcem všem posádkám a značně ztěžoval již beztak náročnou trať. Přidala-li se k němu ještě hlína, vyházená vozy z krajnic na celou plochu vozovky, měli soutěžící v tu ránu pocit, jakoby se vrátili na kluzké a zledovatělé úseky Rally Šumava.

Jelikož se českokrumlovská soutěž jela s druhým nejvyšším koeficientem, nemohl mezi přihlášenými chybět nikdo, kdo pomýšlí na co nejlepší umístění v konečném pořadí domácího mistrovství. A tak mohli pořadatelé pustit do světa jména jako: Milan Dolák, Ladislav Křeček, Karel Trojan, Jan Trajbold, Michal Gargulák, Václav Arazim, Václav Pech, Marcel Tuček, Jan Klokočka, Jiří Tošovský nebo třeba i Roman Kresta. Ze známých tváří chyběli jen manželé Cvrčkovi, potýkající se s nedostatkem financí a ze stejného důvodu bude zřejmě delší dobu chybět i Josef Peták, neboť oprava jeho na blovické soutěži rozbité audiny, si prý vyžádá minimálně půl milionu. Ještě dvě jména však zvedla náladu, jak organizátorům Volkswagen rally, tak i početným divákům kolem tratě. Zněla: Jaroslav Starý a Stanislav Chovanec. A v tu ránu máme společnost, která zaručovala kvalitu a slibovala pořádné drama. Ještě k vysvětlení přítomnosti dvou posledně jmenovaných. Jaroslav Starý konečně dostal příležitost naskočit do rozjetého domácího mistrovství, když spojily své síly a finance mladoboleslavská automobilka a firma Autospektrum 2000 z Mariánských Lázní a poskytly tomuto výbornému jezdci možnost obhajoby titulu ve formuli dvě. Jen těžko však můžeme pochopit, proč na autě převládala loga našeho nejznámějšího výrobce pneumatik. Stanislav Chovanec doplatil na to, že jeho generální sponzor Matador se letos zhlédl v okruhovém Škoda Octavia Cupu a zkrátil svému soutěžnímu týmu rozpočet na polovinu. Navíc se rozhodl prezentovat v domácím slovenském mistrovství, jehož úroveň za naším však pokulhává. Proto hledá Chovanec jakoukoliv možnost sehnat peníze a svézt se na českých tratích. Před Českým Krumlovem se naskytla na poslední chvíli a proto bylo Standovi určeno až poslední startovní číslo ze všech, kteří poslali své přihlášky včas, tedy 99. Samozřejmě, že se z této pozice nemusel prodírat polem až k postavení, které mu přísluší a mohl, vzhledem ke svým schopnostem a síle svého vozu, odjíždět na trať společně s prioritními jezdci.

Pojďme se tam tedy také vydat. Hned první měřený úsek absolvoval jezdec Matador Rally Teamu se svým Fordem Escortem ze všech nejrychleji, ale Toyota Celica snad největšího kandidáta na vítězství, Milana Doláka, zůstala zpět o pouhou desetinu vteřiny. Další Ford s Ladislavem Křečkem za volantem, projel trať o vteřinu pomaleji. Po čtyřech rychlostních zkouškách se na prvních třech místech pořadí ustálilo a vydrželo až do cíle celé soutěže. Milan Dolák si se Stanislavem Chovancem vyměnil místo na špici a Ladislav Křeček, který poznal, že na oba soupeře nemá, když se ještě potýkal s příznaky chřipky, se spokojil s třetí příčkou a ztrátou přes dvě minuty na vítěze . Dva největší favorité Vokswagen rally se však doslova bili až do samého závěru, rozdíly mezi nimi se dramaticky zvětšovaly nebo zmenšovaly, ale nikdy nebyly větší, než konečných dvacetosm vteřin. Po 196 km, což byla celková délka všech patnácti rychlostních zkoušek, siMilan Dolák mohl konečně oddechnout a oslavovat třetí vítězství v této soutěži za sebou. Na cílové rampě však přiznal, že soustavný Chovancův útok na něj neměl stresující vliv, nýbrž ho neustále udržoval v maximálním soustředění, což mu vyhovovalo.

Letos silně obsazená skupina N se v Českém Krumlově také představila v nejlepším světle, hlavně zásluhou dalšího trojlístku, který tvořili Michal Gargulák, ing. Václav Arazim, oba s Mitsubishi Lancer, resp. Carisma a mladý Václav Pech se Subaru Impreza. Jezdec Slovnaft Rally Teamu si po znamenitém výsledku ve světové Katalánské rally připsal na domácí půdě další úspěch v podobě vítězství v této skupině. Druhý Václav Arazim jezdící za Coyote Racing Team však svému největšímu soupeři rovněž nic nedaroval a zle ho proháněl až do samého konce soutěže. Vždyť zůstal zpět o pouhých devatenáct vteřin.

Velké drama se rovněž odehrávalo ve formuli 2, ve které si v první polovině soutěže udržoval výsadní postavení Jindřich Štolfa s malým Citroënem Saxo. Sedmá rychlostní zkouška však přinesla Jindrovi smůlu v podobě vážných problémů s elektronikou motoru, která vyústila v odstoupení z vynikajícího čtvrtého místa absolutně. Do vedení ve dvoukolkách se dostal Jaroslav Starý s tovární Octavií, ovšem i jemu, vzhledem k technickým potížím, nebylo přáno setrvat na této pozici do cíle. Proto svého životního úspěchu docílil Roman Kresta, který vlastně po celou soutěž dokazoval, že slova o jeho velkém talentu a dnes již i umění, vůbec nepřehánějí.

27. ročník Volkswagen rallye se nesl přesně ve znamení titulku tohoto příspěvku. Určitě nikoho nezklamal a znovu přesvědčil, že automobilové soutěže jsou u nás motoristickým sportem číslo jedna.