Prestižní pohár Seat Leon Supercopa zpestřil o víkendu program čtyřiadvacetihodinovky na Nürburgringu

Body se rozdělovaly na slavné Nordschliefe a Petr Fulín získal za dvanácté místo bod. Celkově je Petr Fulín po dvou podnicích Supercopy šestý.

Petra Fulína, jediného českého zástupce v tomto pohárovém klání čekala v pohoří Eifel nelehká premiéra, ale nakonec si z bitvy na pětadvacetikilometrovém okruhu přece jen odnesl bod za dvanácté místo.

Před startem na „Severní smyčce“ Petr tušil, že tentokrát bude proti soupeřům, kteří na této trati většinou absolvovali už stovky ostrých závodních kol, v mnohem těžší pozici, než při letošní premiéře na dobře známém Hockenheimringu. Tam stál na stupních vítězů a domů se vracel na čtvrtém místě absolutního pořadí. Před odjezdem na Nürburgring proto alespoň pečlivě trénoval doma předlouhý okruh na simulátoru, ale osobní zkušenost to samozřejmě nenahradilo. Navíc přípravu i samotný závod zkomplikovalo velice proměnlivé počasí.

V kalendáři Supercopy výjimečný závod přinesl už změnu v boji o postavení na startu. Jezdci absolvovali dva tréninky a započítával se nejlepší čas. První se jel ve čtvrtek a z pohledu Petra Fulína byl především seznamovací. Navíc ve druhém kole zbrzdil Petra pomalejší jezdec a v závěrečném čtvrtém okruhu začal docházet benzín, a tak nejel naplno. Po dojetí do boxů zůstal v nádrži pouhý litr. Připsal si třináctý čas, který ale na premiéru nebyl špatný. V pátek se při druhém tréninku počasí zhoršilo, začalo pršet, a přestože Petr skončil pátý, do pořadí na roštu se započítávaly čtvrteční časy. Za velice proměnlivých povětrnostních podmínek, kdy se místy trať měnila prakticky každé kolo, se odehrál i sobotní závod. Petrovi se sice podařil start a protáhl se rychle na osmé místo, ale pak začal ztrácet, protože zvolené pneumatiky nefungovaly. Cílem projel dvanáctý.

Po závodě Petr Fulín řekl:

„Už když jsem vjel do zahřívacího kola před startem sobotního závodu, věděl jsem, že pneumatiky jsou špatné. Soupeři mi ujížděli a to si teprve pneumatiky zahřívali. Můj tým se bohužel rozhodl pro speciální pláště, něco mezi mokrem a slicky, s drážkou uprostřed, jenže ty začaly fungovat až v závěru, kdy trať osychala. Škoda, že se nejelo o dvě kola víc, ale takový už je motosport. Většina soupeřů stihla navíc vyměnit pneumatiky ještě před zahřívacím kolem, ale náš tým zůstal v klidu a pak to změnit nešlo. Přesto jsem v závodě, kde jsme chvílemi jeli v průtrži mračen, kdy příval vody ani stěrače pořádně nebraly, bojoval, co to šlo. Vyšla mi i strategie na startu. První zatáčku jsem projel venkem a posunul se o pět míst dopředu. Pak už to byl ale nerovný boj. Hlavně v pomalých zatáčkách jsem se trápil a ztrácel. Nešlo s tím nic dělat. Čekal jsem lepší výsledek, ale osm tréninkových kol bylo v takovém počasí opravdu málo. Takže jsem si připsal pouhý bod a těším se na červnový Lausitzring.“