JAK ŠLY ROKY …. od začátku minulého století až dodnes

1900 – první samostatná automobilová výstava ve Vídni

1904 – první výstava motocyklů a automobilů v Praze, kromě motocyklů značky L&K vystavovány motocykly ORION a další

1905 – oficiální výstava automobilů v Praze, skutečný mezinárodní AUTOSALON; během tří dnů jej navštívilo 11 000 lidí, automobilový průmysl dal o sobě vědět jako o novém průmyslovém odvětví

1906 – v Čechách hlášeno 208 automobilů a 774 motocyklů, z toho 68 aut a 248 motorek jezdilo v Praze

1908 – stát vzal motorismus na vědomí, Panská sněmovna přijala Zákon o povinném ručení, na pražském Autosalonu se poprvé představila automobilka RAF (mnohem později známá jako LIAZ)

1909 – Svaz rakouských automobilových průmyslníků oznamuje, že se nebude konat vídeňský autosalon

1910 – tříkolka WALTER stála v základním provedení 3 350 Kčs (méně než polovina ceny malého automobilu)

1911 – vstupenka na pražský autosalon stála 50 haléřů

1912 – movití zákazníci si mohou k vozu objednat i uniformu pro řidiče s knoflíky s monogramem majitele

1913 – na trhu se objevují další české značky automobilů – PREMIER z Chebu a TURICUM dle švýcarské licence vyráběný ve Slatiňanech

1914 – firma L&K kupuje libereckou továrnu RAF

1914 až 1918 – domácí výrobci automobilů Laurin&Klement, Walter, Praga a kopřivnická Nesseldorfer Wagenbaufabrik (později TATRA) začleněny do systému rakouské zbrojní výroby

1918 – pro údržbu silnic zůstaly v Čechách jen dva parní válce, v Praze ustaven Klub řidičů osobních a nákladních vozů, před každou křižovatkou je nařízeno troubit

1919 – z Kopřivnice vyjíždí první série nákladních automobilů s názvem TATRA, Česká automobilová společnost připravuje skůtr ČAS s motorem Walter, poplatek za řidičskou zkoušku je 33,20 Kč, učit řídit motorové vozidlo může kdokoliv a kdekoliv

1920 – Paříž – Londýn – Praha, to je pořadí prvních tří poválečných autosalonů v Evropě; nad pražským Autosalonem přebírá záštitu prezident republiky T.G.Masaryk, mostné v Praze se zvýšilo, poplatek za průjezd vyšehradským tunelem byl zrušen, firma Laurin & Klement zřizuje opravnu automobilů ve Valdštejnské jízdárně v Praze, vozový park ČSR čítal 3 372 osobních, 2 143 nákladních, 194 speciálních vozů a 1 676 motocyklů a tříkolek

1921 – ruší se prodej benzinu na poukázky, je odvolán zákaz jízdy soukromými automobily, Svaz řidičů automobilů žádá o zavření autoškol a zastavení dalších zkoušek nových řidičů na 6 měsíců, neboť řidičů je již příliš mnoho

1922 – rozdělují se nové poznávací značky N=Velká Praha, O=ostatní Čechy, P=Morava, R=Slezsko, P(červené) = Slovensko, PR = Podkarpat. Rus

1923 – v Praze došlo k 1 229 dopravním nehodám s 11 mrtvými, TATRA představila vůz Tatra 11

1924 – spolupořadatelem autosalonu, který se konal v Brně, se stala Automobilní sekce kovodělného průmyslu československého a Svaz obchodníků a živnostníků pro obor automobilový

1925 – pařížská Mezinárodní organizace výrobců automobilů BPICA (v současné době pod názvem OICA) zařazuje pražský Autosalon jako jedinou oficiálně uznávanou automobilovou výstavu v ČSR, Laurin&Klement přechází do koncernu ŠKODA

1926 – ČSR se v Paříži připojila k mezinárodní úmluvě o jízdě automobily, sklárny v Holýšově zahájily výrobu bezpečnostních autoskel Triplex, pro Prahu zakoupen první policejní motocykl Indian Scout, v Praze připadá 1 automobil na 100 obyvatel

1927 – v řadě míst se stanoví nejvyšší rychlost pro průjezd obcí na 6 km/hod.

1928 – v Praze otevřeny první patrové garáže (pro 120 automobilů v 8 podlažích) s umývárnou automobilů, v ČSR vychází 23 motoristických časopisů a věstníků; mezi nimi je i časopis MOTOR Revue, vydávaný Svazem obchodníků a živnostníků pro obor automobilový, stoupá vývoz československých automobilů; za 5 měsíců vyvezeno 407 vozů

1929 – rodí se nová značka JAWA (Janeček – Wanderer), nejvíce osobních aut v provozu je značky Praga (8 454 ks), druhá je TATRA (5 043 ks) a třetí Škoda (4 158 ks)

1930 – čechoslovák se poprvé zúčastňuje mezinárodní motocyklové „Šestidenní“, na některých pražských křižovatkách se zřizuje světelná signalizace, v ČSR je 3 000 benzinových čerpadel

1931 – spojení AUTO ŠKODA a AUTO PRAGA do společnosti MOTOR trvalo jen několik měsíců, kdo nepřihlásil vozidlo k úřednímu soupisu byl pokutován až do výše 10 000 Kč, v ČSR zrušeno poslední mýto – před moravským mostem v Uh.Hradišti

1932 – bylo rozhodnuto, aby k řidičským zkouškám nebyli připouštěni absolventi pokoutních autoškol, – i přes vrcholící krizi TATRA zaměstnává 3 000 dělníků, některá oddělení pracují na tři směny, továrna Kudrnáč v Náchodě předstihla firmu BAŤA a jako první v ČSR zahájila výrobu pneumatik

1933 – Svaz řidičů uspořádal demonstraci proti automobilovému zákonu, v průvodu jelo 5 000 vozidel, – je vypsána soutěž na přemostění Nuselského údolí, uvažuje se o využití mostních pilířů pro patrové garáže, – zavedeny nové silniční značky, platící s malými změnami dodnes, nejvíce vozů na domácím trhu prodala značka Praga (2 230 ks), dále následovala Tatra (2 109 ks), Škoda 1 224 ks), Aero (1 080 ks) Zbrojovka (844 ks), Walter (563 ks) a Wikov (73 ks)

1934 – v jedné z největších autoškol v Praze jsou jen dva žáci, organizovaná banda zlodějů krade benzin u čerpadel a některá čerpadla dokonce obsluhuje a inkasuje peníze, v Táboře vzniká továrna na výrobu zapalovacích svíček BRITA

1935 – na pražské dopravní výstavě je překvapením model metra, vůz Škoda Superb získal na brněnské soutěži elegance Zlatý věnec

1936 – pro vysoké ceny pohonných hmot a rostoucí daně dochází k hromadnému odhlašování vozidel z evidence, prodejem motorových vozidel se zabývá 1 561 firem a opravami vozů 3 277 firem, v ČSR jezdí celkem 200 282 motorových vozidel

1937 – hospodářská krize na ústupu, prodává se o 40 % vozů více než v roce 1933

1938 – v republice je 150 různých motoristických organizací, po mnichovském diktátu se již nekoná Velká cena na brněnském okruhu

1939 – továrny Praga, Škoda a Tatra ještě vystavují na berlínském Autosalonu, pro autoturisty se buduje prvních 30 kempinků, od prosince dostávají povolení k jízdě jen ti, u kterých to vyžaduje „veřejný zájem“

1940 – automobilový provoz je zcela ochromen, nařízen odvod motorových vozidel, pro neukázněné řidiče se zavádí „nedělní škola“, baron Dr. Hanuš Ringhoffer byl jmenován důvěrníkem motorového průmyslu v Protektorátu

1941 – místo benzinu a nafty se pro pohon vozidel používá svítiplyn, dřevoplyn, dřevouhelný plyn, zkapalněné plyny i acetylén (= alternativní paliva dané doby)

1942 – němci zřizují v Praze zvláštní úřad generálního inspektora pro automobilismus

1944 – pro špatnou kvalitu pneumatik omezena rychlost na nejvýše 50 km / hod., vyšel příkaz odevzdat pneumatiky z vozidel, která nedostala povolení k jízdě

1945 – před skončením války téměř zničena továrna Praga, zřízena ústředna pro pátrání po zabavených vozidlech, znárodnění více než 60 % průmyslu a větší části dopravy

1946 až 1989 … doba národních podniků a centrálního řízení

Automobilová výroba, prodej vozů a jejich dílů – to vše bylo soustředěno do velkých národních podniků. Z těch známějších je možno uvést např. poválečné Automobilové závody, soustředění československých výrobců příslušenství do pod značku PAL (PříslušenstvíAutomobilů a Letadel), sloučení výroby pneumatik pod značku BARUM (z Baťa, Rubena, Matador) a samozřejmě podnik Mototechna. Direktivní organizační struktury byly několikrát změněny a přejmenovávány (ČZAL = Československé závody automobilové a letecké, Československé závody na výrobu vozidel, Sdružení SNA = Sdružení středních nákladních automobilů) a byly završeny v roce 1965 vytvořením ČAZ = Československé automobilové závody). Ty fungovaly jako řídící centrum automobilového průmyslu v podstatě až do roku 1988, kdy ukončily svou činnost pod názvem APK – Automobilový průmysl, kombinát.

Za zmínku z tohoto období stojí alespoň tyto události:

1947 – první poválečný Autosalon v Praze, opět třetí poválečný v Evropě (po Paříži na podzim 1946 a Ženevě na jaře 1947) – další skutečný Autosalon se pak konal až v roce 1991, zahájena výroba syntetického benzinu v Záluží u Mostu

1948 – pro odstranění tíživého nedostatku pneumatik se ve výrobním závodě pracuje ve směnném provozu nepřetržitě a to od pondělí 4.00 do soboty 22.00 hod.

1950 – v Praze zavedena havarijní odtahová služba, v automobilovém průmyslu pracuje přes 36 000 osob

1952 – vyhláškou ministerstva dopravy zaveden zkušební řád pro řidiče motorových vozidel, poslední den v roce vznikl n.p. Autobrzdy v Jablonci nad Nisou

1954 – objevuje se prototyp automobilu Škoda Spartak

1956 – na brněnské výstavě vystaven vůz Škoda 440 s karosérií z plastické hmoty, výrobek KAROSY a KOVONY

1959 – BARUM vyrábí bezdušové pneumatiky

1960 – v Československu v tomto roce vyrobeno rekordních 375 302 motocyklů a mopedů

1961 – zavedena nová pravidla silničního provozu

1964 – 1.dubna sjel z montážního pásu nově vybudovaného závodu první vůz řady Škoda 1000 MB, v následujícím roce jich bylo vyrobeno 63 601 ks

1967 – v ČSSR připadá jeden osobní automobil na 27,3 obyvatele

1969 – ve Vrchlabí zahájena výroba mikrobusu ŠKODA 1203

1971 – otevřen první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic, v Mladé Boleslavi vyrobeno 134 158 osobních automobilů

1976 – na trh přišel osobní vůz ŠKODA 105 / 120, zahájeno vysílání relace pro motoristy „Zelená vlna“

1979 – od 1. srpna omezena maximální rychlost na silnicích a dálnicích v ČSSR

1983 – náběh inovovaných vozů ŠKODA 105 / 120

1984 – benzin Special stál 8 Kč / litr, Super byl o 1 Kč dražší

1986 – dosud nejvyšší výroba autobusů, v tomto roce vyrobeno 3 410 ks

1987 – na MSV Brno poprvé představen nový osobní automobil ŠKODA Favorit, výroba nákladních vozů v tomto roce dosáhla maxima – celkem 52 238 ks

1989 – počet v ČR registrovaných osobních automobilů překročil 3 000 000 ks

po roce 1989 … začínáme znovu

1989 – v červnu 17 firem podepsalo smlouvu o Sdružení organizací automobilového průmyslu (zatím jako sdružení bez právní subjektivity působí v rámci Ústavu pro výzkum motorových vozidel). Prvním předsedou Rady ředitelů Sdružení automobilového průmyslu byl zvolen Ing. Ludvík Kalma, ředitel MOTOR JIKOV České Budějovice.

1991 – Sdružení automobilového průmyslu získává právní subjektivitu. Jeho zástupci a členové stáli u zakládání Svazu průmyslu České republiky i Hospodářské komory ČR. Sdružení automobilového průmyslu se zapojilo i do mezinárodních struktur a včetně Mezinárodní organizace výrobců automobilů OICA (zatím prostřednictvím MOTOKOVu). Navázalo spolupráci s řadou institucí a stává se spolupořadatelem nejprestižnějších a největších automobilových výstav v ČR – AUTOSALONu a AUTOTECu v Brně, dochází ke spojení ŠKODA Auto s koncernem VOLKSWAGEN, předsedou Rady ředitelů zůstává Ing. Ludvík Kalma, již jako předseda představenstva ŠKODA a.a.s. Mladá Boleslav (v této funkci působil od 27. března 1991), vydána první Statistika automobilového průmyslu, od tohoto roku pak vychází každoročně

1992 – na území České republiky bylo vyrobeno 200 220 osobních automobilů (včetně malých užitkových), 15 428 nákladních vozů, 1 030 autobusů a 13 452 motocyklů a mopedů, vzniká divize dovozců automobilů v rámci Sdružení AP

1993 – po rozdělení Československa zakládají slovenské firmy Združenie automobilového priemyslu SR, Sdružení AP se stává řádným členem OICA

1994 – první vydání souhrnného přehledu českého automobilového průmyslu, od tohoto roku vychází každým rokem, Svaz dovozců automobilů získává právní subjektivitu a vyčleňuje se ze Sdružení AP, nejhorší rok v celkové výrobě motorových vozidel po roce 1989; v České republice bylo vyrobeno 173 766 osobních automobilů (včetně malých užitkových vozidel), 5 423 ks nákladních vozů. 1 012 ks autobusů a 10 450 ks motocyklů a mopedů

1995 až 2008 … 14 let rozvoje českého automobilového průmyslu charakterizovaného každoročním růstem výroby vozidel (osobních automobilů), objemu produkce a exportu, změnou struktury vyráběných vozidel a prudkým rozmachem dodavatelského sektoru

2000 – uzákoněno povinně smluvní pojištění, došlo k výraznému vyřazování starých vozidel z provozu

2002 – Sdružení AP se stává členem ACEA

2005 – zahájena komerční výroba osobních automobilů v TPCA Czech Kolín – Ovčáry

2006 – počet v ČR registrovaných osobních automobilů překročil hranici 4 miliony ks

2007 – firma KAROSA změnila název na IVECO Czech Republic

2008 – v 2. pololetí se začínají projevovat dopady ekonomické recese, po dlouhé době zaznamenán celkový pokles produkce a exportu; přesto bylo v tomto roce v ČR vyrobeno rekordních 948 128 motorových vozidel, koncem roku zahájena výroba osobních automobilů v HMMC Nošovice

2009 – pokračuje ekonomická recese, pokles poptávky po nových vozidlech vede řadu zemí EU k motivaci prodejů – vyřazování starých vozidel a nákup nových se státním příspěvkem; v pololetí t.r. použito již ve 12 zemích EU

O současné činnosti a pozici Sdružení automobilového průmyslu hovoří jeho vlastní internetové stránky (www.autosap.cz). Zde je možno najít nejen ukázky Sdružení AP zpracovávaných podkladů a přehled členské základny s výrobním programem, ale i souhrnné výsledky dosahované v českém automobilovém průmyslu, řadu statistických údajů o výrobě, prodejích (registracích) a dovozech vozidel.