Tajná zbraň týmu Ferrari

Nejvýmluvnějším příkladem této spolupráce je pojízdná „traťová“ laboratoř Shell, která funguje v závodních boxech Formule 1.

Toto nejmodernější technické zařízení doprovází v jednom z kamionů tým Ferrari na všech závodech. Během nich technici Shellu v této speciálně zkonstruované traťové laboratoři analyzují pohonné hmoty a olej odebraný ze závodních vozů.

„Pohonné hmoty analyzujeme metodou plynové chromatografie,“ vysvětluje Ian Albiston. „Z automobilu, trysky plnicí hadice a barelu odebíráme 20 ml vzorek paliva, ze kterého do skleněné zkumavky extrahujeme 5 ml k provedení zkoušky. O přesnosti našeho vybavení vypovídá fakt, že vlastnímu technickému zařízení stačí vstříknout pouhou tisícinu mililitru.“

Chromatografickou metodou se palivo štěpí na jednotlivé složky, kterých u pohonných hmot pro vozy Formule 1 může být až 200 nebo 250. Kvantitativní vlastnosti každé z těchto složek zcela jednoznačně určují vlastnosti paliva, bezpečně udávají jeho jedinečný identifikační znak, v angličtině označovaný výrazem „fingerprint“. „Na závodních okruzích je naším úkolem zajistit shodu identifikačních znaků paliva používaného v závodě se vzorkem, který má k dispozici Mezinárodní automobilová federace (FIA).“, pokračuje Ian Albiston.

Před závodním víkendem Formule 1 se všechna používaná paliva předkládají ke schválení Mezinárodní automobilové federaci, která je během víkendu testuje a porovnává se schváleným vzorkem. „Abychom zaručili shodu výsledků, používáme naprosto stejnou metodu jako Mezinárodní automobilová federace. Provedení každého testu pohonných hmot trvá asi čtyřicet minut. Za víkend provedeme nejméně pětatřicet takových testů, což představuje opravdu velké množství práce.“

Po boku Iana Albistona pracuje také Mark Farley, který je odpovědný za rozbory vzorků oleje z monopostů Michaela Schumachera a Rubense Barrichella. Analýzou oleje metodou rentgenové spektrometrie dokáže velmi přesně určit míru opotřebení součástek motoru obou závodních automobilů a poskytuje tak technikům týmu Ferrari jedinečný přehled o stavu pohonných agregátů před každým závodem.

„Z motoru odebíráme po 20 ml oleje, z nichž pak k vlastnímu rozboru využíváme pět mililitrů,“ vysvětluje Farley. „Ozářením vzorku dojde k sekundární radiaci atomů jednotlivých prvků, která je charakteristická pro každou složku či opotřebením přidanou příměs kovu. Intenzita takové radiace je úměrná objemu jednotlivé složky, a tak lze z obsahu kovu ve vzorku jednoduše určit míru opotřebení materiálu, a tím i životnost motoru. Spektrometrické výsledky můžeme porovnávat s údaji v naší rozsáhlé databázi. Jinými slovy zjišťujeme, jak by se měl olej chovat na základě našich testů a údajů z předchozích závodů. Jestliže výsledky testů vypovídají o vyšší míře opotřebení, než jsme očekávali, pak ihned informujeme techniky Ferrari a projednáváme s nimi další postup.“

Spolupráce mezi koncerny Shell a Ferrari je pro tým v závodních boxech velkou výhodou a navíc významně přispívá k vývoji výrobků určených pro běžný silniční provoz. „Ferrari nám poskytuje jedinečnou příležitost k testování,“ uvádí Copson. „Naše znalosti o pohonných hmotách a olejích, používaných ve vozech Ferrari, se spolu s příslušnými postupy jejich analýzy promítají do vlastností výrobků pro normální silniční vozidla. A když jsme dokázali dovést Michaela Schumachera ke třem vítězstvím po sobě, představte si, co s naší pomocí dokážou běžná silniční vozidla!“