Tolik vzestupů a pádů jsme dlouho nezažili, všechno je naštěstí se šťastným a dobrým koncem!
Na začátku druhé etapy 18.října
– velké technické problémy na Porsche Jardy Petráska, na konci zase heroický výkon posádky Subaru Vojty Štajfa s prasklým táhlem plynu a do toho drakonické podmínky deště, mlhy a vysoké nadmořské výšky v reáliích nástrah velkoměsta Ciudad de México…
V Mexiku nastalo deštivé období, a to komplikuje situaci nejen pořadatelům Carrery.
Z osmi rychlostních vložek kvůli mlze a dešti první čtyři zrušili, ty zbylé se odjely v pořádku, ať už byly podmínky jakékoli. Českým posádkám to však svědčilo, Vojta Štajf i Petr Kačírek dojeli mnohé ze soupeřů a poskočili pořadím vzhůru, velmi se tu projevuje Vojtova soutěžácká univerzálnost na různých druzích povrchů a výborné jízdní vlastnosti „nového“ Subaru, stejně tak i velké zkušenosti Petra Kačírka ze závodů na okruzích, kombinované s rallye. „Myslím, že dneska se nám na vložkách vedlo opravdu dobře,“ říká Vojta po etapě. „Nezaváhali jsme nikde a ukázalo se, jak je dobře, že jsme přibalili do kontejnerů různé směsi pneumatik. Na Carreru si vzorkované pneumatiky do mokra nevozí nikdo, s těmito podmínkami se tu jaksi moc nepočítá. Ale máme na velmi specifické rozměry našich plášťů i velmi měkké směsi, a ty se nám teď v dešti hodí dvojnásob. Není to ideální, ale pomáhá to určitě.“
V denním pořadí zajel Vojta druhý čas ve třídě Historica A Plus a šestnáctý absolutně, to vše v konkurenci speciálů několikanásobně silnějších! Petr Kačírek neměl během dne žádného problému a poprvé se s Jardou Jugasem postavili na pódium pro nejlepší posádky třídy Historica B, mimochodem nejpočetněji obsazené skupiny v závodě.
Jarda Petrásek měl smůlu jako hrom už od rána. Těsně před startem motor jeho vozu zhasl a už nenaskočil. Na vině byla zatím blíže neurčená závada na elektoinstalaci, a tak nezbylo, než Porsche naložit na přívěs za doprovodným truckem a jet do cíle neplánovaně na palubě jednoho z klientských vozů. Díky pravidlům soutěže bude moci Jarda pokračovat druhý den ráno, pokud mechanici vozidlo zprovozní. Budou o to usilovat pravděpodobně celou noc v dílnách firmy VP Garage, od níž si náš tým pronajímá vozidla a která nám poskytla své prostory pro kompletní údržbu soutěžních vozů. Mimochodem, často se pomíjí, že právě mechanici jsou nepsanými hrdiny automobilových soutěží. Ti naši naspali za poslední tři dny dohromady sedm hodin, k tomu se přesunují denně 500 kilometrů, a ještě musejí být při naprosto šibeničních časových limitech všude včas. Během dne krotí plně naložené fordy F350 Super Duty s nástavbou, která o metr přesahuje přes kabinu, a občas jsou nuceni jet po státní mexické silnici i stošedesátkou s auty, která příliš nebrzdí…To vše proto, aby druhý den bylo stále o čem psát.
Příběhem dne se ale stala příhoda Vojty Štajfa.
Na přejezdu do Ciudad de México, přibližně 250 kilometrů před cílem, když už všechny soutěžní kilometry dneška byly odjety a Vojta s Vládíkem museli v dešti na dálnici, ve které se drží voda, stíhat šibeniční limity etapy, se na Subaru přetrhlo lanko pedálu plynu a bez něj pochopitelně nejde dále jet. V odstavném pruhu dálnice mezi běsnícími dvounávěsovými soupravami kamionů bylo na výběr jen jedno rychlé řešení, totiž propojit nové lanko dírou v kapotě do kabiny skrze pravé boční okénko a přidávat plyn ručně. Toho se musel chopit navigátor Vládík Zelinka, zatímco Vojta řídil, řadil a šlapal na brzdy. „Tohle byl opravdu speciální den. Ručně pochopitelně nešlo plyn plně ovládat, o citlivosti ani nemluvím. A to ještě nezmiňuji šílený časový limit na etapu. Do kopců nad Mexico City auto prakticky vůbec nejelo, sotva jsme drželi sedmdesátku a Vládík má na malíčku pořádný mozol. V dešti stála na dálnici, jak je tu mají postavené, často voda a hrozil neustálý akvaplanink. Do toho Vládík držel plyn a já současně v zatáčkách brzdil levou nohou a pod spojkou řadil. Ještě že městem mohly soutěžní posádky projet v policejním kordónu, protože manévrovat s tímhle řešením v šílených zácpách tohoto města, to už bychom asi nezvládli, a už vůbec ne v limitu. Takže ve finále jsme měli opravdové štěstí, navíc soutěžní vložky se nám dnes i včera opravdu povedly. Na to, že míváme v ideálním případě k dispozici jen 140 koní, je výsledek výborný,“ shrnuje Vojta.
Večer 18.října proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků
– v exkluzivním prostředí galerie Soumaya, sdružující největší soukromou sbírku Rodinových děl na světě. Posádky byly vlídně přijaty zástupci českého velvyslanectví v čele s velvyslancem ČR v Mexiku panem Lubomírem Hladíkem. Všichni se měli možnost setkat už při slavnostním dojezdu všech posádek v historickém centru Mexico City.
Sdílejte s námi naše nadšení! Sledujte dění na Carreře na našem facebookovém profilu!
Autor: Jiří Vintr, Media manažer týmu, media@panamericanarally.cz
