Jak zákon pohlíží na člověka, který způsobí dopravní nehodu pod vlivem alkoholu?
Požití alkoholu před jízdou motorovým vozidlem je nepochybně závažné porušení zákonem stanovených povinností. Obecně lze říci, že ten, kdo před jízdou jako řidič požil alkohol porušil ustanovení §201 tr. zákona, tedy že naplnil skutkovou podstatu trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Skutková podstata tohoto trestného činu spočívá v tom, že pachatel vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Zákon poté za toto jednání, při splnění dalších podmínek, stanoví trest odnětí svobody až na 1 rok, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. To ovšem mluvíme o situaci, kdy řidič požil alkohol a nezpůsobil dopravní nehodu. Jedná se o tzv. ohrožovací delikt.
Pokud však v důsledku opilosti způsobí dopravní nehodu, kde již došlo ke zranění, pak přichází v úvahu použití ustanovení § 223, 224 tr. zákona, tedy trestný čin ublížení na zdraví. V požití alkoholu nebo jiné návykové látky lze spatřovat porušení důležité povinnosti vyplývající ze zákona. Proto také trestní zákon hodnotí toto jednání jako trestný čin, za který je možno uložit i nepodmíněný trest odnětí svobody.
Může následovat i odebrání řidičského průkazu?
Samozřejmě, zákon umožňuje v těchto případech i uložení trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Dle zákona může být tato sankce uložena až na dobu deseti let. V tomto lze spatřovat především preventivní prvek.
Na čem závisí výše trestu?
Zde musím konstatovat, že každý případ je individuální. Při ukládání trestu, samozřejmě za situace, kdy je vina prokázána, soud přihlíží k mnoha okolnostem. Tyto jsou uvedeny v ustanovení § 31 tr. zákona, podle něhož se soud zabývá stupněm nebezpečnosti pro společnost, možností nápravy a poměrů pachatele. Jistě tedy přihlédne i k tzv. řidičské minulosti pachatele, kdy každý řidič má svou evidenční kartu. V této jsou zaznamenávány jím spáchané přestupky. Jiná bude situace u řidiče, který soustavně porušuje zákon, jiná u toho, který pravidla silničního provozu respektuje.
Záleží také na počtu obětí?
Ovšem, již v zmíněném ustanovení § 224 odst. 3 tr. zákona je stanoveno, že pokud pachatel způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob (nejméně 3 osoby), pak přichází v úvahu maximální trestní sazba. Tedy trest odnětí svobody na tři léta až deset let.
Jakým způsobem se dokazuje řízení pod vlivem alkoholu? Stávají se případy kdy řidič odmítne krevní zkoušku.
Alkohol lze spolehlivě prokázat dechovou zkouškou, poté následuje odběr krve s následným testem na přítomnost alkoholu. Situaci, kdy řidič odmítne tyto zkoušky, řeší ustanovení přestupkového zákona. Tresty za odmítnutí zkoušky alkoholu jsou adekvátní trestům, kdy řidič zkoušku neodmítne a ta je pozitivní. Postih je velice citelný. Dále existují postupy jak dokázat, že řidič byl pod vlivem alkoholu. Tím mám na mysli případné výpovědi svědků. Příslušní soudní znalci jsou schopni na základě poskytnutých informací stanovit minimální množství alkoholu v krvi řidiče v době dopravní nehody.
Může být nějak postižen například hostinský pokud by věděl, že nalévá člověku, který bude řídit.
Ano může a velice málo lidí to ví. Jde o takzvané účastenství. Uvedu příklad: dva přátelé budou na chatě, jeden z nich tam přijede autem a oba vědí, že musí opět autem odjet. Přesto společně vypijí láhev alkoholu, a ten, který pak sedne za volant, způsobí dopravní nehodu. V takovém případě mohou být trestně stíhaní oba. Jeden pro spáchání trestného činu, druhý za pomoc k trestnému činu. Dále může být trestně stíháno i předání řízení opilému, což také hodně lidí neví.
Ale funguje to v praxi?
Zde mohu uvést, že každý případ je individuální a je nutno vycházet z důkazní situace. V každém případě riziko trestního stíhání zde je.
Můžete zmínit nějaký konkrétní případ z vaší praxe?
Velice smutný případ se stal rodině, která si vyjela na výlet. Krátká nepozornost na přehledném úseku způsobila nehodu a automobil narazil do stromu. Ze čtyřčlenné rodiny přežil s těžkými následky pouze otec, který řídil, a jeho dcera. Řidič byl odsouzen k podmíněnému trestu. Pokud by měl v krvi alkohol, zcela jistě by ho čekal nepodmíněný trest odnětí svobody.
Jaký je váš pohled na trestné činy spojené s dopravní nehodou?
Trestné činy spojené s dopravní nehodou se liší od jiných trestných činů například loupeže, podvodu nebo vraždy, neboť se jedná o tzv. nedbalostní trestný čin. V případě úmyslných trestných činů je vždy člověk v situaci, kdy má možnost volby trestný čin spáchat nebo nespáchat. Každý ví, že když někde v noci někoho přepadne, praští ho po hlavě a sebere mu peněženku, tak se dopustil trestného činu a bude potrestán. Opačná situace je v autě. Situace před spácháním trestného činu se zdá naprosto běžná a najednou, během okamžiku, se všechno změní. Zničí se život několika lidem a z řidiče, spořádaného otce rodiny, je najednou pachatel trestného činu, kterému hrozí vězení.
Myslíte si, že je třeba ukládat nepodmíněné tresty?
To je spíše otázka na soudce, který musí nejprve rozhodnout o vině a poté určit druh a výši trestu. Můj osobní názor je, že v případě, kdy následky nehody nejsou až tak tragické, tedy bez úmrtí a řidič nebyl pod vlivem alkoholu, pak uložení nepodmíněného trestu nemá příliš velký smysl. Jiná situace už je, pokud byl řidič pod vlivem alkoholu. Musíme zmínit i samotný účel trestu, kterým je ochrana společnosti a zabránění pachateli v konání další trestní činnosti a výchovně působit na pachatele, aby vedl řádný život.
