Každá jeho část má na dopravní nehodě svůj podíl.
Lze tedy bez nadsázky říci, že dopravní nehoda není selháním jednotlivce, ale celého systému. – Právě na jeho zásadní zlepšení je zaměřen celosvětově respektovaný projekt Vize Nula.
V případě, že budou optimálně navrženy pozemní komunikace, budou používána bezpečná vozidla a účastníci silničního provozu budou dostatečně připraveni, měly by v dlouhodobém horizontu dle posledních průzkumů zmizet ze silnic těžká a smrtelná zranění. Podstatnou roli hraje lidský faktor, bezpečnost silničního provozu je tedy z velké míry otázkou osobního přístupu každého z nás. Stačí dodržovat několik základních pravidel bezpečnosti: za jízdy správně používat bezpečnostní pásy, ochranné přilby na motocyklech i kolech a dodržovat povolenou rychlost.
Právě tak důležité dodržování maximální povolené rychlosti je mnohdy podceňováno. Pokud například projíždíme obydlenou zónou povolenou rychlostí 30 km/h, dá se říci, že většina chodců srážku s vozidlem přežije. Pojedeme-li rychlostí o 20 km/h vyšší, většina nepřežije. V moderním automobilu vybaveném příslušnými bezpečnostními prvky je možné havárii přežít bez závažných zdravotních následků – podmínkou je ovšem striktní dodržování max. povolených rychlostních limitů. Dodržování předepsané rychlosti v kombinaci s dostupnými bezpečnostními prvky automobilu, např. pásy, bezpochyby přispívá k záchraně lidských životů.
Dalším z důležitých faktorů, který jednoznačně ovlivní, zda svou jízdu přežijeme, je stav silnic.
V rámci celé Evropy dochází k jakémusi veřejnému auditu pozemních komunikací. Dle něj má Česká republika k ideálu daleko: nejednou chybí kvalitní údržba komunikací, opravy jsou prováděny nezodpovědně, nekvalitně, což bývá často příčinou vážných dopravních nehod.
V neposlední řadě je třeba používat co možná nejbezpečnější vozidla.
Jak se dozvíme, že vozidlo, kterým jezdíme, patří k těm bezpečným? Pomoci může Evropský program k vyhodnocování nových vozidel. Při koupi vozidla je důležité zajímat se o jeho bezpečnostní prvky. Právě to může být totiž pomyslným jazýčkem na vahách, který nakonec rozhodne o tom, jestli z dopravní nehody vyvázneme bez větších újem.
Česká republika má co se týče nehodovosti v rámci Evropy
– spíše horší výsledky, ačkoliv dlouhá léta patřila k průkopníkům v oblasti bezpečného provozu na silnicích a prevence dopravních nehod. V poslední době ale jako by zaspala: v roce 2011 zemřelo na českých silnicích celkem 773 lidí, za prvních deset měsíců letošního roku již zahynulo 574 osob, z toho 13 dětí. Dopravní nehoda se stane průměrně každých 7 minut, člověk při ní zemře každých 12 hodin. Každou hodinu je při dopravní nehodě způsobena hmotná škoda, která přesahuje částku půl milionu korun.
Je na čase, aby se společnost probudila.
