Po českých silnicích jezdí 5,592 milionu osobních automobilů, takže pokud bychom předpokládali, že všichni se během dubna pustí do přezouvání zimních plášťů a jejich výměny za letní, bude jich potřeba 22,368 milionu. Je to bezmála nepředstavitelné číslo. Myšleno vysoké, ale také ve skutečnosti nereálné, protože podle všeho zhruba 20 až 25 % řidičů vůbec pneumatiky nepřezouvá. Je to dobrý krok?
Začněme vysvětlením, proč se tak děje. Pomineme lenost a začneme penězi. Průměrný věk osobního automobilu v ČR na konci roku 2017 činil 14,62 let. Pokud vezmeme jen průměr, bude cena takto staré například Škody Octavie činit asi 25 000 Kč. Za nové pneu, včetně práce v servisu může majitel dát asi 4000 Kč, tedy šestinu ceny samotného vozu. Takovéto počty vedou mnoho motoristů, zvláště mimo velká města k tomu, že dojíždějí staré zimní pneumatiky, nebo si pořizují tak zvané celoroční pláště.
Co dovoluje „dojíždět“ zimní pneu? Fakt, že vzorek, který musí být u plášťů pro letní provoz v minimální výšce 1,6 mm. Dokonce i když vezmeme v potaz fakt, že se doporučuje i pro letní pláště optimální vzorem ke výšce 3 mm, starší zimní obutí to obvykle splňuje.
Odborníci ÚAMK přesto varují – jedna stránka věci jsou peníze, druhá bezpečnost. Je několik faktů, které by měly motoristy varovat a odradit od používání zimní plášťů v létě.
Vyhýbací manévry. Tendence vozidla obutého v létě na zimních pneu je jednoznačná – výraznější naklánění, tendence snadněji se dostat na hranici přilnavosti. Kromě stavby samotných pneu je to dáno také směsí běhounu, která je při teplotách zhruba nad + 7 stupňů Celsia výrazněji měkčí, vláčnější…
Ekologie. S tím souvisí i fakt, že z jedné strany až příliš přilnavá a zároveň měkká směs se snadněji v podobě mikro částeček trhá, odletují od pláště, dostávají do okolí. A jak známo tyto mikro částice vdechujeme, dostávají se do podzemních vod, znečišťují přírodu.
Brzdná dráha. Rozdílnost směsi běhounu, která není vhodná pro vyšší teploty znamená, že přilnavost a brzdný efekt zimních plášťů v létě je až o pětinu slabší. Jinak prodlužuje se brzdná dráha. Za vysokých letních teplot až o třetinu.
Ekonomika. Jízda s tímto obutím znamená vyšší spotřebu paliva, a to v průměru o 0,2 litru na 100 km. Při dovolenkových letních cestách to představuje o několik set korun vyšší výdaje.
Pokuty. Používání zimního obutí po zbytek roku ale může mít ještě další následky. Například Itálie má předpis, který zakazuje používání zimních pneu od dubna do listopadu. Pokuta pak může dosáhnout až zhruba 50 000 Kč. Tak vysoká je právě s ohledem na všechna ta uvedená negativa.
O podobném kroku, a to povinném používání výhradně letního obutí v daném období uvažují i další země, a také v ČR již svého času někteří poslanci parlamentu přišli s tímto návrhem.
Odborníci ÚAMK proto doporučují vždy používat jen letní pneu v daném období. Upozorňují také na testy celoročních pneu partnerských automotoklubů jako je německý ADAC, které potvrdily, že až na naprosté výjimky jsou tyto pláště příliš velkým kompromisem mezi zimními a letními. Tudíž nemohou nabídnout plně odpovídající vlastnosti jedněch nebo druhých. Jednoduše řečeno – je na místě přezout.
