Při usednutí za volant se z chodce stává řidič a někteří spoluobčané tuto změnu chápou téměř jako povýšení do šlechtického stavu. Automobil jim propůjčí svojí rychlost a sílu. Chodci jsou náhle jenom obtížný hmyz, který se plete do cesty, a je třeba jim dát svojí nadřazenost náležitě najevo.
Problematika vztahu řidič-chodec začíná a končí u faktu, že chodec nemůže být nikdy rovnocenným partnerem řidiče. Pohled do statistik ukazuje, že 1000 nehod způsobených srážkou vozu s chodcem končí v 55 případech smrtí, zatímco u vzájemných kolizí vozidel připadá na 1000 nehod „jen“ 3,9 usmrcených.
Čeští řidiči se stále ještě nenaučili respektovat přednost chodců na přechodech. V loňském roce zahynulo na přechodech 55 chodců, což je o 30 více než v roce 2000, kdy přednost ještě neplatila. „Řidiči v žádném případě nebyli na zákon připravení a bude ještě dlouho trvat než si na tuto skutečnost dostatečně zvyknou,“ říká vrchní komisař Jaroslav Humhal z útvaru prevence Městské policie Praha. Nejčastější příčinou smrtelné nehody na přechodu je právě nedání přednosti chodci.
Mezi další přestupky řidičů patří vysoká rychlost, jež neumožňuje včas zareagovat na neopatrné dítě, které vběhlo na přechod. „Řidiči mnohdy nepředvídají, což je v dnešním provozu nutnost. Předjíždí třeba zastavující tramvaj a neuvědomí si, že před ní může někdo přecházet. Předjíždění tramvají na zastávkách je v Praze vůbec rozšířený nešvar, který má často tragické následky,“ upozorňuje pražský městský policista Jiří Zedek.
Předvídat musejí samozřejmě i chodci. Kolikrát řidič není ani při nejlepší vůli schopen dobrzdit, pokud chodec vešel na přechod pár metrů před vozem. Stejně tak musí chodci vzít v úvahu váhu vozu, mokrý nebo suchý povrch, typ silnice a z toho vyplývající brzdnou dráhu.
Řidiči také velmi často zapomínají, že na víceproudové komunikaci mají povinnost zastavit v případě, kdy vozidlo v pravém pruhu zastavuje před přechodem. Případů, kdy vůz vpravo dá chodci přednost, ten vstoupí do vozovky, ale řidič v levém pruhu nezastaví a chodce smete, je bohužel příliš mnoho. „V Praze-Kobylisích jsem takhle přecházel, jeden řidič mi dal přednost, ale ten druhý už ne. Vykročil jsem, noha brnkla o auto, na čtyřikrát se přerazila a už jsem letěl na kapotu. Nebyl jsem pak schopný jít do práce jedenáct měsíců a železo mám v noze dodnes,“ vypráví strážník Jiří Zedek.
„Nejsou jen neukáznění řidiči, jsou i (především vůči sobě) bezohlední chodci,“ říká dopravní psycholog PhDr. Jiří Seidlic. V roce 2002 zavinili chodci celkem 2192 nehod, z toho nejvíce jich zavinily děti. Nejtragičtější příčinou nehod chodců bylo neopatrné nebo náhlé vstoupení do vozovky z chodníku – při těchto nehodách zahynulo 30 chodců.
Špatné zkušenosti s nedisciplinovanými chodci má i Marek Hylebrant, profesionální řidič sanitky pražské záchranné služby: „Jsou i tací, kteří se snaží před blížící se sanitkou rychle přeběhnout. Není tomu dlouho, co se nám to stalo, a můj parťák tehdy musel strhnout několikatunovou sanitku do protisměru. Pacienti v sanitce jsou velmi citliví na otřesy, a sebedokonalejší hydraulický stůl s nosítky nedokáže takové výkyvy udržet.
Chodci čekající dlouhé minuty na přechodu, přes který jede jedno auto za druhým – to je častý obrázek z mnoha větších měst, ale odborníci důrazně varují před tím, aby si chodci přednost snažili vynutit. „Hraje-li si chodec na hrdinu, hazarduje se zdravím nebo životem. Je-li řidič bezohledný, což mu usnadňuje hmotnost vozidla, pak je pro chodce moudré raději počkat na chodníku, než riskovat zranění,“ radí dopravní psycholog PhDr. Jiří Seidlic.
Rizikovým faktorem pro chodce je také déšť. V prudkém lijáku a bouřce se člověk snaží co nejrychleji dostat pod střechu a je tak schopen se vrhnout přes ulici, aniž by se příliš rozhlížel. Horší je i odhad vzdálenosti a rychlosti přijíždějících vozidel a už vůbec neuvažuje o věcech, jako je prodloužená brzdná dráha na mokré vozovce.
„Lidé, když slyší sirénu, mají tendenci zastavit a dívat se, co se děje, aby o něco nepřišli. Často zůstanou stát uprostřed silnice, jako by je siréna zmrazila, a hypnotizovaně pozorují blížící se sanitku,“ poukazuje na další nešvar chodců řidič-paramedik Marek Hylebrant. „Chodec, který zpozoruje blížící se vozidlo je zpravidla v šoku a jeho chování se nemusí ani zdaleka řídit jednoduchou logikou, která mu nařizuje co nejrychleji opustit jízdní dráhu daného vozu,“ vysvětluje dopravní expert Ondřej Dvořák.
Jak má řidič zareagovat, pokud mu do dráhy vběhne chodec? „Hodně lidí si odpoví, že strhne volant. Jenže na jedné straně je chodník plný lidí a na druhé auta v protisměru. Zde neplatí žádná univerzální poučka,“ upozorňuje městský strážník Martin Hlaváček. Naopak pro chodce platí poučky dvě: co nejrychleji opustit vozovku a pokud je vůz již příliš blízko, tak povyskočit. „Pokud má člověk nohy na zemi, většinou padá pod auto a následky jsou tragické. Když je ve výskoku nebo se končetinami tolik země nedotýká, tak padá na kapotu a to je mnohem lepší,“ dodává Martin Hlaváček.
Úroveň vztahu chodec-řidič odpovídá celkové kvalitě mezilidských vztahů ve společnosti. Tolerance a ohleduplnost zde stojí proti egoismu a sobectví. Řidiči i chodci se musí rozhodnout, zda se vydají na cestu společného bezproblémového soužití nebo naopak přispějí ke kriminalizaci poměrů na našich silnicích.
Víte, že …
- V roce 2002 byl každý sedmý viník-chodec pod vlivem alkoholu?
- Nejvíce usmrcených chodců je v kategorii nad 64 let?
V zahraničí se pro uspořádání přechodů pro chodce, na nichž se uplatňuje přednost chodců, striktně uplatňují následující pravidla (německý příklad, ovšem ostatní státy se liší minimálně):
- nejvyšší dovolená rychlost nesmí být vyšší než 50 km/h,
- chodec nesmí bez přerušení přecházet více než dva jízdní pruhy, a to ještě s podmínkou, že nesmějí být stejného směru jízdy (s výjimkou řadicích pruhů na vedlejších větvích křižovatek),
- délka přechodu bez přerušení může činit nejvýše 7 metrů,
- musí být zajištěn optický kontakt mezi řidičem a chodcem minimálně na vzdálenost pro zastavení,
- maximální používání stavebních prvků pro usnadnění přecházení (ochranné ostrůvky, vysazené chodníkové plochy, zúžení, rampy, apod.), a to na všech typech komunikací.
2. díl zítra – v úterý – 11. listopadu: Rozhovor s profesionálním řidičem Markem Hylebrantem, Záchranná zdravotní služba hl. m. Prahy.
